Začneme udicí pro společnou hru, pevnou myškou nebo míčkem na samostatné hraní, úkrytem a stabilním škrabadlem. Hrajeme si v krátkých úsecích, necháme kočku hračku chytit a provázky po hře uklidíme. Výbavu i tempo upravíme podle toho, zda naše kočka raději šplhá, honí hračky po zemi, nebo potřebuje více odpočinku.
Jaké hračky se doma opravdu hodí
Udice s hračkou na konci nám umožní napodobit pohyb kořisti a zapojit kočku do společné hry. Můžeme hračku vést po podlaze, nechat ji zmizet za krabicí a znovu ji ukázat. Kočka ji může sledovat, přiblížit se, skočit po ní a nakonec ji chytit. Udice patří do ruky člověka. Jakmile skončíme, schováme ji i s provázkem mimo dosah kočky.
Pevná myška nebo lehký míček se hodí na šťouchání a kutálení ve chvíli, kdy si kočka hraje sama. Před nákupem i během používání kontrolujeme, zda hračka nemá malé části, které se mohou uvolnit. Pokud se trhá nebo z ní odpadávají ozdoby, vyřadíme ji. Blue Cross doporučuje vybírat bezpečné hračky a dávat pozor na drobné odnímatelné součásti.
Kartonová krabice může být místem k prozkoumávání, úkrytem i kulisou pro hru s udicí. Nemusíme hned pořizovat složitý tunel. Z krabice odstraníme sponky a uvolněnou pásku, zkontrolujeme ostré hrany a necháme kočku rozhodnout, zda do ní vleze. Hračkou ji můžeme zaujmout u vchodu, ale nevytahujeme ji z úkrytu násilím.
Hračka na hledání krmiva je další možnost, ne povinná výbava. Můžeme nabídnout dávkovací míček určený pro kočky nebo schovat několik granulí do zmačkaného papíru. Sledujeme, zda kočka úkol zvládá a baví ji. Blue Cross uvádí potravní hry jako způsob, jak přidat aktivitu ke krmení. Některé kočky však dají přednost pohybující se hračce nebo obyčejné krabici.
Nakupovat velkou zásobu najednou nemusíme. Začneme několika odlišnými typy a pozorujeme, po čem kočka sahá opakovaně. Tak zjistíme víc než podle označení hračky v obchodě. Samostatná hra s míčkem má své místo, nenahradí ale společnou hru, při které pohyb hračky řídíme my.
Jak si s kočkou hrát krok za krokem
Než začneme, uvolníme kočce prostor a odložíme volné nitě, stužky a malé součástky. Udici vytáhneme tehdy, když se kočce můžeme věnovat. Nabídneme pohyb hračky po zemi nebo kolem úkrytu a chvíli počkáme, zda ji kočka začne sledovat. Nemusíme hned vyvolat rychlou honičku. I pozorování a opatrné přibližování nám ukáže, že ji hra zajímá.
Hračkou pohybujeme tak, aby měla kočka příležitost přiblížit se a chytit ji. Neděláme z vlastních rukou a nohou kořist, ani ji nedráždíme pohybem ruky pod dekou. Blue Cross doporučuje nechat kočku hračku na konci hry ulovit. Pak udici uklidíme a dopřejeme jí klid.
Jako výchozí režim můžeme vyzkoušet 2–3 krátké hry denně po 10–15 minutách. Takový rámec uvádí PetMD v přehledu denního hraní s kočkou. Není to povinná minutáž pro každé zvíře. Délku upravíme podle věku, temperamentu a zájmu kočky. Když odejde nebo přestane reagovat, hru ukončíme a zkusíme ji nabídnout jindy. Několik kratších příležitostí bývá praktičtějších než jedna dlouhá hra.
Pokud používáme laser, nespoléháme jen na světelný bod. Kočka ho nemůže fyzicky chytit, což může vést k frustraci. Na závěr proto přejdeme k hračce, kterou opravdu uloví, případně k pamlsku. Tento postup odpovídá doporučením pro hru a obohacování prostředí uvedeným v odborných směrnicích AAFP/ISFM. Stejný princip využijeme i bez laseru: hru neukončíme pokaždé těsně před kočičím úspěchem.
Klidnější kočka a velká kočka: co upravit
Společný základ zůstává stejný: bezpečná hračka, dobrovolná hra a možnost úlovku. Lišit se může prostor i způsob, jakým hračku nabídneme. Nemusíme předpokládat, že každá kočka chce šplhat vysoko nebo že klidnější kočka nemá zájem o hraní. Řídíme se tím, co naše kočka skutečně používá.
| Co u kočky pozorujeme | Jak upravíme hru a prostor |
|---|---|
| Drží se spíš při zemi a vyhovuje jí klidnější tempo | Vedeme udici po podlaze, nabídneme krabici k vykukování a snadno dostupné místo k odpočinku. Nevynucujeme skoky ani rychlé honičky. |
| Ráda šplhá a využívá vyvýšená místa | Nabídneme stabilní škrabadlo a prostor k lezení. Všímáme si, zda na místa bezpečně vyleze a také z nich sleze. |
| Je velká a při hře využívá škrabadlo či police | Vybíráme dostatečně pevné konstrukce, které při jejím pohybu drží stabilně. |
U perských koček může mít hra při zemi zvláštní smysl. Cat Fanciers’ Association je popisuje jako hravé, ale klidné, se zavalitější stavbou těla a kratšíma nohama. Často dávají přednost pobytu na zemi. To neznamená, že žádná perská kočka nebude šplhat. Znamená to, že jí nemusíme automaticky pořizovat nejvyšší strom v nabídce, pokud využívá hlavně podlahu a níže položená místa.
U velké a aktivní kočky, například mainské mývalí, naopak dává smysl věnovat pozornost pevnosti škrabadla a konstrukcí pro lezení. Ani velikost nebo plemeno však samy neurčí délku hry. Jedna kočka bude chtít pronásledovat udici, jiná se zapojí až po chvíli pozorování. Zkusíme nabídnout různé způsoby pohybu hračky a ponecháme kočce možnost odejít.
Co smí zůstat na hraní bez dozoru
Rozlišujeme mezi hračkou, se kterou si hrajeme společně, a hračkou, kterou necháme kočce k dispozici. Udice, volné provázky, gumičky a hračky s částmi, které se mohou utrhnout, nejsou vhodné na volné hraní bez dozoru. Kočka se do šňůrky může zamotat nebo část hračky rozkousat a spolknout. Po skončení hry je proto uklidíme, i když patří k jejím nejoblíbenějším.
Na samostatné hraní raději vybereme pevný míček nebo myšku bez snadno oddělitelných ozdob. Ani takovou hračku nepovažujeme za bezpečnou navždy. Pravidelně ji prohlédneme a poškozený kus odstraníme. Purrgatory Cat Rescue upozorňuje na rizika volných šňůrek a drobných částí a doporučuje hračky kontrolovat. Pokud při kontrole vidíme třepení, trhlinu nebo uvolněné peříčko, hračku kočce nevracíme.
Stejně se podíváme na prostor kolem hry. U krabice zkontrolujeme sponky a pásku, u škrabadla stabilitu. Nejde o to odstranit z domova každý podnět a kočku zabavit jen pod naším dohledem. Cílem je nechat jí přístupné vhodné věci a rizikovější hračky vytahovat pouze při společné hře.
Jak udržet zájem bez dalších nákupů
Když kočka přestane reagovat na míček nebo myšku, nemusí to znamenat, že potřebuje novou sadu hraček. Některé na čas uklidíme a později je znovu nabídneme. Blue Cross doporučuje hračky po několika dnech obměňovat, aby kočce nezůstávaly stále stejné podněty. Nemusíme přitom vyměnit všechno. Stačí sledovat, které hračky ji zaujmou i po návratu.
Obměňovat můžeme také způsob hry. Jednou vedeme udici po zemi, jindy necháme hračku vykouknout zpoza krabice. Mezi společnými hrami může kočka kutálet míček nebo hledat krmivo v jednoduché potravní hračce. Pokud o úkol nestojí, nenutíme ji. Zkusíme jiný typ činnosti, který odpovídá jejímu zájmu.
Hračky s catnipem nejsou nezbytné a nereaguje na ně každá kočka. Odhad citlivosti se pohybuje přibližně mezi polovinou a dvěma třetinami koček, jak uvádí přehled Catster. Když catnip naši kočku nezajímá, neznamená to, že si neumí hrát. Můžeme vyzkoušet jiný typ hračky, případně alternativy zmíněné ve zdroji, jako jsou silver vine nebo valerian. Není důvod stavět celý domácí program na jediné vůni.
Kdy hned k veterináři
Pokud máme podezření, že kočka spolkla provázek, nit nebo část hračky, hned kontaktujeme veterináře. Nečekáme, zda potíže samy přejdou. Naléhavé jsou také zvracení, nechutenství, malátnost, bolest břicha nebo hrabání tlapkou u tlamy po možné hře s nití. VCA Animal Hospitals upozorňuje, že spolknuté nitě a provázky mohou být život ohrožujícím cizím tělesem.
Po hře jedeme okamžitě na veterinární pohotovost také při silném kulhání, otevřené ráně, neschopnosti postavit se, těžkém dýchání, prudkém krvácení nebo zvracení krve. Tyto urgentní příznaky uvádí přehled CatEmergency.org. V takové situaci hru nepokračujeme ani nečekáme na další plánované herní sezení. Při běžné ztrátě zájmu o hračku naopak kočku do hry netlačíme a nabídneme ji později.
Otázky a odpovědi
Musíme si s kočkou hrát každý den?
Každý den jí můžeme nabídnout několik krátkých příležitostí ke společné hře. Jako výchozí rámec lze zkusit 2–3 hry po 10–15 minutách, ale nebereme ho jako povinnost. Přizpůsobíme se věku, temperamentu a tomu, zda se kočka zapojuje. Když dnes zájem nemá, necháme ji odpočinout a zkusíme to jindy.
Může udice zůstat přes noc na zemi?
Ne. Udici a další hračky s provázkem po hře uklidíme mimo dosah kočky. Na samostatné hraní necháme spíš pevný míček nebo myšku bez drobných částí, které by se mohly odtrhnout. I tyto hračky pravidelně kontrolujeme a poškozené vyřadíme.
Co když naše kočka raději pozoruje, než běhá?
Začneme klidnou hrou při zemi. Hračku pomalu nabídneme u krabice nebo úkrytu a necháme kočku rozhodnout, zda se přiblíží. Nepotřebujeme ji nutit ke skákání ani kupovat další vybavení jen proto, že nereaguje na jednu konkrétní hračku. Můžeme změnit její pohyb, vyzkoušet míček nebo nabídnout hru později.