Jak na drápy u retrívra: praktický průvodce pro páníčky

Známe to všichni — zlatý retrívr, který se rozběhne po koberci a jeho drápy hlasitě „klepou“. Když se to stane, často přemýšlíme, jak na to bez stresu pro psa i pro sebe. Jak na drápy u retrívra je otázka, kterou jsme si kladli my i spousta dalších páníčků; v tomto článku sdílím tipy, které se nám osvědčily, a kroky, které zvládnete doma.

Pravidelné zkracování drápků pomáhá pejskům pohodlněji stát a chodit, zvlášť pokud tráví hodně času v interiéru. Pokud drápy při došlápnutí klepou o podlahu nebo se kloubí, bývá to signál, že je čas je upravit. Mnozí páníčci kontrolují drápky zhruba jednou za měsíc, ale záleží na aktivitě psa a povrchu, po kterém chodí.

Kdy a jak často zkracovat drápky u retrívra

U retrívrů, kteří hodně běhají venku po tvrdším povrchu, se drápky přirozeně obrousí více než u mazlíčků trávících čas v bytě. My páníčci si často všímají, že ideální interval pro kontrolu je jednou měsíčně; někomu vyhovuje kontrola každé dva týdny, jiným méně často. Stojí za to sledovat chůzi a zvuk drápků — pokud slyšíte „klapání“, je to jasná nápověda.

Nástroje a pomůcky: co se nám osvědčilo

Pro domácí stříhání existují klasické kleště na drápy, gilotinové nůžky a brusky. My jsme začínali s gilotinovými kleštěmi, protože jsou snadné na ovládání; mnoho páníčků ale chválí brusku, která dráp spíše obrousí než odřízne, takže je menší riziko pořezání. Je fajn mít také u sebe zastavovač krvácení pro případ, že by došlo k poranění, a hodně páníčků doporučuje malé pamlsky na uklidnění po zákroku.

Jak na to krok za krokem — trpělivě a po částech

Před stříháním si dejte pár minut na pohodlné usazení psa a prohlédněte tlapky. Na světlých drápech bývá vidět růžové lůžko (tzv. „quick“), u tmavých je to složitější, takže my páníčci obřízáme po troškách a kontrolujeme řezy. Doporučuje se stříhat jen špičky a postupovat pomalu — lepší je udělat více menších zkrácení než jedno hluboké. Pokud si chcete psa navyknout, zkuste postupné „dotýkání“ tlapek a malé odměny po každém kroku.

Když se omylem trefíte do cévky a začne to mírně krvácet, pomáhá trocha tlakového tamponu nebo styptický prášek. My jsme v takovém případě nejprve zkusili jemný tlak a klid, pak aplikovali styptikum; většinou to rychle ustane a pejsek se z toho rychle zotaví. Je dobré mít tyto drobnosti připravené, aby situace nezpanikařila vás ani psa.

Někteří retrívři jsou při stříhání nervózní — nám se osvědčilo rozdělit zákrok do několika krátkých sezení a pořád psa odměňovat. Pokud je pes opravdu úzkostný, stojí za to zvážit návštěvu salóničku nebo veteriny, kde mu to někdo udělá v klidu. Ale mnoho z nás to zvládlo doma s trpělivostí a malými kroky.

Pozor také na paspárek, vnitřní dráp na předních tlapkách, který občas při růstu zarůstá do kůže. Kontrola a občasné zkrácení této části nás ochrání před bolestí a zánětem. Páníčci, kteří to ignorují, pak řeší zbytečné problémy, takže nám se vyplatilo paspárek kontrolovat pravidelně.

Na závěr pár praktických tipů: vyzkoušejte brusku, pokud se bojíte stříhání; nechte pejska předem očichat nástroje; dělejte pomocné „cvaknutí“ do vzduchu, aby si zvykl na zvuk; a mějte po ruce uklidňující pamlsky. Tohle jsou maličkosti, které trénink i stříhání hodně ulehčily nám i ostatním páníčkům.

Každý mazlíček je jiný, v případě pochybností se poraďte se svým veterinářem.