Psovi čistíme zuby ideálně každý den měkkým kartáčkem a pastou určenou pro zvířata. Začínáme krátkými, klidnými pokusy a soustředíme se hlavně na vnější plochy zubů u dásní. Dentální pamlsky mohou pomoci, ale kartáček ani veterinární kontrolu nenahradí.
Proč nestačí čekat na viditelný zubní kámen
Na zubech se průběžně tvoří bakteriální plak. Česká společnost veterinárních stomatologů uvádí, že se na povrchu zubu vytvoří už za 24 hodin. Proto míříme na každodenní čištění, ne až na chvíli, kdy si všimneme žlutého nebo hnědého nánosu. Denní aktivní domácí péči doporučují také dentální doporučení WSAVA.
Kartáčkem narušujeme měkký plak. Jakmile vznikne tvrdý zubní kámen, běžné domácí čištění ho neodstraní. Nemusíme přitom vidět celý rozsah problému: změny mohou být na zadních zubech nebo pod okrajem dásně. To, že pes stále jí, samo o sobě nevylučuje bolest. Při pravidelné péči proto sledujeme nejen zuby, ale i dásně a chování u misky.
Všímáme si zarudnutí, otoku, krvácení a zápachu z tlamy. Pozornost si zaslouží také zub, který změnil barvu, viklá se nebo je zlomený. Pes může žvýkat jen na jedné straně, upouštět krmivo, více slinit nebo ucuknout při doteku kolem tlamy. Tyto projevy popisují Merck Veterinary Manual i česká stomatologická doporučení. Z domácího pohledu ale neurčíme příčinu ani stav tkání pod dásní.
Co si připravíme a co raději nepoužijeme
Základní výbava je jednoduchá: měkký kartáček vhodné velikosti a zubní pasta určená pro psy nebo jiná pasta určená pro zvířata. Kartáčkem bychom se měli pohodlně dostat také k vnější straně zadních zubů. Pro první zvykání se může hodit gáza, měkký hadřík nebo prstový kartáček. Nejsou však důvodem odkládat přechod na běžný měkký kartáček, jakmile ho pes snese. Postupné seznamování s pomůckami popisuje VCA Animal Hospitals.
Lidskou zubní pastu ani jedlou sodu nepoužíváme. Pes může pastu při čištění spolknout a lidské přípravky nejsou pro tento účel vhodné. Psí pastu mu nejprve nabídneme ochutnat v malém množství, bez pokusu o okamžité vyčištění celé tlamy. Potřebujeme také klidné místo a dobré světlo, abychom viděli okraj dásní a nemuseli na psa spěchat.
Domů naopak nepořizujeme škrabky ani přístroje na odstraňování zubního kamene. Viditelný nános může svádět k seškrábnutí, ale můžeme poranit zub nebo dáseň a nevyšetříme prostor pod dásní. Stejně opatrní jsme vůči nabídce odstranění kamene v salonu bez anestezie. Stanovisko zveřejněné Českou společností veterinárních stomatologů upozorňuje, že takový postup neumožní řádné vyšetření a ošetření skrytých částí chrupu.
Jak psa naučíme na čištění a co děláme každý den
Vybereme chvíli, kdy je pes uvolněný. Nejdřív jen krátce zvedneme pysk a podíváme se na vnější stranu zubů. Pokud se brání, tlamu mu násilím neotevíráme. Pokus ukončíme a příště se vrátíme k jednoduššímu doteku. Při zjevné bolestivosti nebo krvácení čištění přes citlivé místo nezkoušíme a domluvíme veterinární vyšetření.
- Začneme dotekem. Dotkneme se pysku, pochválíme psa a skončíme dřív, než začne být neklidný. Až to zvládá, pysk na chvíli nadzvedneme a jemně se dotkneme dostupných zubů.
- Přidáme gázu a pastu. Prstem obaleným gázou můžeme lehce přejet po vnějších plochách několika zubů. UC Davis popisuje přibližně týden každodenního zvykání na dotyk gázou před přechodem ke kartáčku. Náš pes může potřebovat více času. Pastu určenou pro zvířata mu nabídneme nejprve samostatně, aby poznal její chuť.
- Vezmeme měkký kartáček. Začneme několika zuby zvenku, třeba špičáky, a postupně přidáváme další. Kartáček vedeme jemnými krouživými pohyby podél okraje dásně. Doporučení UC Davis popisuje natočení přibližně pod úhlem 45 stupňů. Zvláštní pozornost věnujeme vnějším stranám horních zubů, kde se podle Veterinary Oral Health Council plak a kámen hromadí rychleji.
- Budujeme pravidelný návyk. Cílem je čištění jednou denně. Když pes zatím dovolí očistit jen několik zubů, bereme to jako začátek a další plochy přidáváme postupně. VOHC připomíná, že pravidelné čištění části zubů je lepší než žádné. Psa nepřetlačujeme, protože potřebujeme, aby manipulaci snášel i zítra.
Délku sezení přizpůsobíme tomu, co pes bezpečně zvládne. Při úplném začátku mohou stačit krátké pokusy. Veterina.cz uvádí u velkých psů orientačně 5–6 minut na čištění, není to však cíl, kvůli kterému bychom měli psa držet násilím. Pravidelnost a šetrný přístup mají přednost před jedním dlouhým sezením.
Kam patří dentální pamlsky a další doplňky
Žvýkací dentální pamlsek může domácí péči doplnit, zejména pokud psa na kartáček teprve učíme. Při výběru hledáme konkrétní výrobek na seznamu přijatých produktů VOHC. Organizace u výrobků rozlišuje doložený účinek na plak, zubní kámen nebo obojí. Pečeť se vztahuje ke konkrétnímu výrobku a tvrzení, ne ke všem pamlskům stejného typu.
Vybereme velikost odpovídající hmotnosti psa, řídíme se pokyny na obalu a při žvýkání na něj dohlížíme. Pamlsky přidávají kalorie a jejich účinek závisí také na tom, zda je pes skutečně žvýká. Na rozdíl od kartáčku nám neumožní cíleně očistit okraj dásně zub po zubu ani při tom chrup prohlédnout. Neřeší už vzniklý kámen nebo nemocné dásně.
Na trhu jsou také dentální krmiva, gely, spreje a přípravky do vody. Nemusíme kupovat všechno najednou. Pokud chceme některý doplněk zařadit, ověříme jeho vhodnost pro našeho psa a při zdravotních potížích výběr probereme s veterinářem. Žádný z těchto výrobků nebereme jako náhradu vyšetření bolestivé tlamy.
Vyhneme se velmi tvrdým předmětům, jako jsou kosti, parohy, kopyta a tvrdé hračky. Mohou zuby opotřebit nebo poškodit. Cornell University College of Veterinary Medicine upozorňuje u některých žvýkacích předmětů také na zažívací potíže či riziko ucpání trávicího traktu. Tvrdší tedy automaticky neznamená lepší pomůcku na zuby.
Kdy záleží na velikosti a stavbě tlamy
Základ péče se podle plemene nemění: zuby čistíme pravidelně, pomůcky volíme podle velikosti tlamy a při podezření na problém se obracíme na veterináře. Rozdíly mají význam hlavně při výběru kartáčku a pamlsku nebo při sledování skusu.
| Situace | Na co se zaměříme |
|---|---|
| Malý pes | Volíme kartáček, se kterým se dostaneme k zubům bez nepříjemného tlaku. Pamlsek musí odpovídat velikosti psa a být vhodný pro jeho chrup a skus. U jezevčíků popisuje studie ve Frontiers in Veterinary Science vyšší riziko parodontální nemoci, proto prevenci a případné změny nepodceňujeme. |
| Velký pes | Vybíráme kartáček, kterým dosáhneme i k zadním zubům. Delší orientační doba čištění není důvodem psa nutit do manipulace, kterou zatím nesnese. |
| Krátkolebý pes | Vedle dásní sledujeme postavení zubů a místa, kde by zub mohl tlačit do sliznice. Česká stomatologická doporučení upozorňují, že skus u brachycefalických psů může v některých případech okolní tkáně zraňovat. Posouzení patří veterináři. |
Žádná z těchto odlišností neznamená, že má každý pes určité velikosti nebo plemene nemocný chrup. Při čištění vycházíme z toho, co skutečně pozorujeme a co zjistí veterinář. Pokud pes uhýbá vždy při doteku stejného místa, nepřisuzujeme to automaticky neochotě spolupracovat.
Domácí kontrola a odborné ošetření
Vedle každodenního čištění si můžeme jednou týdně v klidu prohlédnout dásně a dostupné zuby. Je to praktická připomínka, ne povinný odborný interval. Sledujeme, zda se nově neobjevilo zarudnutí, otok, krvácení, zápach, nános nebo změna zubu. Všímáme si také, zda pes nežvýká jinak než obvykle. Pokud fotografie tlamy pořídíme bez stresu pro psa, může nám pomoci porovnat změny v čase, nikoli stanovit diagnózu.
Nejméně jednou ročně necháme chrup prohlédnout veterinářem, například při preventivní návštěvě. Tento interval doporučuje Americká veterinární lékařská asociace. Při příznacích nečekáme na další roční termín. Veterináři řekneme, jak často čistíme, co pes při manipulaci snáší a čeho jsme si všimli při jídle nebo kontrole tlamy.
Roční prohlídka neznamená automaticky každoroční profesionální čištění. Jeho potřebu a termín určí veterinář podle nálezu. Odborné vyšetření může podle Merck Veterinary Manual zahrnovat sondování dásní a rentgenové snímky. Profesionální ošetření zubního kamene se provádí u veterináře v anestezii, aby bylo možné řešit i oblast pod dásní. Domácí kartáček, škrabka ani povrchové odstranění kamene bez anestezie tyto kroky nenahradí.
Kdy hned k veterináři
Nečekáme a kontaktujeme veterináře, pokud pes krvácí z tlamy, má oteklou tvář, čelist nebo dáseň, viditelně zlomený či uvolněný zub nebo výraznou bolest. Zvlášť naléhavý je zlomený zub s viditelným růžovým či červeným středem. Stejně postupujeme, když pes odmítá potravu, náhle hůř jí, výrazně sliní nebo si opakovaně tře tlamu. Při potížích s dýcháním nebo polykáním vyhledáme neodkladnou veterinární pomoc.
Vyšetření domluvíme také při silném zápachu, výtoku z nosu, vřídku či bouli v tlamě nebo když pes při doteku bolestivě ucukává. Příčinu sami neurčujeme a nesnažíme se potíže vyčistit silou. Bolestivý pes se může při manipulaci ohnat, proto mu tlamu prohlížíme jen tehdy, když je to bezpečné. Pokud si nejsme jistí naléhavostí, zavoláme veterinární ordinaci a popíšeme, co jsme viděli.
Otázky a odpovědi
Jak často psovi čistíme zuby?
Jako cíl volíme každý den. Plak se tvoří rychle a každodenní čištění kartáčkem je podle Cornell University College of Veterinary Medicine nejúčinnější domácí metoda. Pokud pes zvládne zatím jen krátký dotek nebo několik zubů, pokračujeme postupně bez násilí.
Stačí místo kartáčku dentální pamlsek?
Nebereme ho jako plnou náhradu kartáčku. Může být užitečným doplňkem, pokud zvolíme vhodný výrobek a velikost, pes ho dobře snáší a při žvýkání na něj dohlížíme. Jestli kartáček dlouhodobě netoleruje, požádáme veterináře o radu, jak v péči pokračovat.
Odstraníme zubní kámen doma?
Ne. Kartáček je určený hlavně k pravidelnému odstraňování měkkého plaku, ne k seškrabávání tvrdých usazenin. Když kámen vidíme nebo nás znepokojují dásně, objednáme psa na vyšetření. O potřebě profesionálního ošetření rozhodne veterinář podle stavu chrupu.
