My páníčci známe ten pocit, když nás mazlík probudí dřív než budík. Škrábání v pelíšku, cinknutí misky, občasné kvíknutí. Jenže tahle fešanda to pojala jinak. Korela jménem Kiki si vybrala hitovku September a v sedm ráno jede refrén tak jistě, jako by měla v obýváku vlastní mikrofon. Její člověk jen zoufale prosí o ticho a Kiki po krátké pauze… přidá na hlasitosti. Známe to. Když je ptáček v laufu, žádná snídaně se nepřipálí náhodou, ale v rytmu diskotéky.
Video, kde Kiki brousí kamerkou a kýve hlavičkou přesně do „ba-dee-ya“, je ten typ záběru, který sdílíme kamarádům s poznámkou „tohle je přesně moje domácnost“. Ať už máte doma psa nebo křečka, tenhle ranní koncert je univerzálně srozumitelný. Všichni jsme někdy slyšeli tu jednu hračku pískat ve chvíli, kdy ani káva ještě nefunguje.
Proč právě korely tak rády „zpívají“? Jsou denní ptáci a ráno jsou nejenergičtější. Milují pískání melodických háčků a opakování. Když si zamilují určitou znělku, opakuje se to jako nekonečný playlist. Kiki si navíc vybrala píseň, která sama o sobě zvedá náladu, takže se těžko zlobí, i když vám díky ní ujede tramvaj.
Co je na celém příběhu nejhezčí, ten dům je prostě hudební. V únoru se v téhle ptačí partě ozval nováček a poprvé se rozezpíval taky. Představte si, jaké to musí být ráno. Jeden hlas startuje rozcvičku, druhý se přidá jako sbory a člověk s hrnkem v ruce vzdá boj a nechá se roztančit mezi lednicí a toustovačem. My chápeme. S mazlíky se někdy žije podle jejich playlistu a je to vlastně to, co nás na nich baví.
Jasně, humor je humor, ale my páníčci si občas ráno potřebujeme pospat. Pokud doma sdílíte byt s „hudebníkem“, pomáhá pár jednoduchých triků. Zatemnit klec či místnost tak, aby „východ slunce“ přišel o fous později. Přesunout ranní krmení o pár minut, aby si mozek nepropojil snídani se startem show. A naučit krátký signál „pšt“ nebo „ticho“, ale s klidem a odměnou, ne s křikem. Však víme, že u ptáků funguje spíš trpělivost než pevná taktovka.
My si z Kiki bereme spíš radost. Je to ten typ virálního momentu, který přeskočí z obrazovky do nálady. Najednou se přistihneme, že si do práce pískáme stejné tóny a koukáme na svoje mazlíky trošku s úsměvem navíc. A když to zítra nebude vyhovovat? Stačí připravit uznávací gesto po konci koncertu, pohladit peříčka a dát si kafe číslo dvě. Život s mazlíčky je někdy hlučný, ale je to hudba, bez které bychom už nebyli my.
Zdroj: www.aol.com
Další články v kategorii Ostatní — Přečtěte si další zajímavé články o tématu Ostatní na Šťastný kámoš.
