O sfinxech se říká, že si vystačí s mazlením, nebo že potřebují zábavu pořád. Ve skutečnosti při výběru hry víc než pověst plemene rozhodují zájmy a chování naší konkrétní kočky.
Mýtus 1: Sphynx si vystačí s mazlením
Sphynx bývá společenský a rád se drží lidí, ale to neznamená, že nepotřebuje hru. Mazlení a hra jsou rozdílné způsoby kontaktu. Když na nás kočka čeká, nosí nám hračku nebo se snaží upoutat pozornost, může nám tím naznačovat, že chce společnou aktivitu, ne jen pohlazení.
Profil plemene na VCA Animal Hospitals popisuje sphynxe jako zvědavé, energické a hravě rošťácké kočky. Berme to jako obecný popis plemene, nikoli záruku, že každá kočka bude mít stejnou povahu. Všímejme si, na co náš mazlíček reaguje: někdo rád sleduje mávátko, jiný dává přednost kutálejícímu se míčku nebo krabici.
Mýtus 2: Každý sphynx chce být pořád v pohybu
Pověst aktivního plemene může vést k představě, že musíme kočku neustále zabavovat. Jednotliví sphynxové se ale liší věkem, povahou, kondicí i chutí hrát si. Jestli naše kočka o hru zrovna nestojí, nemusíme ji nutit ani usuzovat, že je s ní něco v nepořádku.
Začněme tím, že jí nabídneme hračku, která napodobuje pohyb kořisti, a sledujme její reakci. Můžeme ji nechat číhat, přibližovat se a hračku nakonec „ulovit“. Když se odvrátí nebo odejde, respektujme to a zkusme jiný typ hry později. International Cat Care doporučuje přizpůsobit hru konkrétní kočce a nechat jí možnost zapojit se podle vlastních preferencí.
Mýtus 3: Dobrá hračka musí být drahá
Na hraní nemusíme pořizovat složité ani elektronické vybavení. Cornell Feline Health Center uvádí, že kočky mohou zaujmout také obyčejné krabice, papírové tašky nebo pingpongové míčky. Důležitější než cena je, zda předmět kočku podněcuje ke sledování, číhání, skoku nebo řešení jednoduchého úkolu.
Ne každá domácí věc je ale bezpečná hračka. Zkontrolujme, zda nemá drobné části, které by se mohly uvolnit a skončit v kočičím žaludku, a odstraňme vše, co může kočka rozkousat nebo spolknout. Hru také přizpůsobme prostředí. Před divočejším dováděním uklidíme křehké věci a zamezíme přístupu na místa, odkud by kočka mohla spadnout.
Mýtus 4: Ruce a provázek jsou skvělé hračky
Prsty, chodidla ani volně položené stužky nejsou vhodnou náhradou hračky. Když kočku necháme útočit na ruce, učíme ji, že lidské tělo patří do hry. Provázky a části hraček jsou další riziko, protože je kočka může rozkousat a spolknout. Cornell proto doporučuje vyhnout se hračkám s malými odnímatelnými částmi a provázkovými prvky, které by se mohly oddělit.
Když máme doma mávátko nebo hračku na šňůrce, zapojíme se do hry a po skončení ji uklidíme mimo dosah. Pokud kočka chňape po ruce, přesměrujeme její pozornost na hračku, kterou můžeme držet dál od těla. Tím zůstaneme součástí hry, ale naše ruce nebudou její kořistí.
Mýtus 5: Stačí jedna oblíbená hračka a zbytek zařídí sama
Jedna oblíbená hračka je fajn začátek, ale nemusí kočku bavit napořád. Některé kočky zaujme pohyb, jiné raději něco samy kutálejí nebo prozkoumávají. Cornell Feline Health Center doporučuje hračky obměňovat, protože novost může pomoci předejít nudě. Neznamená to, že musíme stále nakupovat. Můžeme bezpečné hračky uklidit a později je zase nabídnout.
Jednoduchý postup po krocích: 1. Připravíme bezpečný prostor a vybereme jednu hračku. 2. Pohybujeme s ní tak, aby ji kočka mohla sledovat a přiblížit se k ní. 3. Necháme ji hračku chytit, místo abychom ji stále drželi mimo dosah. 4. Po hře hračku prohlédneme a předměty s provázky uklidíme. Čas ani četnost hry neurčujme podle univerzálního čísla. Sledujme, kdy se naše kočka zapojuje a kdy už o aktivitu nestojí.
Kdy hned k veterináři: Pokud máme podezření, že sphynx spolkl provázek, část hračky nebo jiný cizí předmět, kontaktujme veterináře co nejdříve. Zvláštní pozornost věnujme zvracení, nechutenství, malátnosti nebo citlivému břichu. Tyto projevy mohou doprovázet spolknutí cizího tělesa, ale samy o sobě neurčují diagnózu. VCA Animal Hospitals upozorňuje, že spolknutá nit či provázek mohou představovat vážné riziko.
Otázky a odpovědi
Musíme se sphynxem hrát každý den stejně?
Neřídíme se pevným rozvrhem ani univerzální délkou hry. Nabídneme aktivitu a přizpůsobíme se tomu, jestli se kočka zapojí.
Je laserové ukazovátko vhodná hračka?
Pokud ho používáme, nenecháváme kočku dlouho pronásledovat bod, který nemůže chytit. Střídáme ho s hračkou, kterou může skutečně ulovit, a řídíme se její reakcí.
Může zůstat mávátko se šňůrkou doma na hraní?
Po společné hře ho uklidíme. Hračky se šňůrkami a části, které se mohou oddělit a spolknout, nenecháváme sphynxovi volně k dispozici.