Známe to. Venku nádherný prašan, my si bereme čepici a pes už tancuje u dveří. Jenže zima má svoje pasti, které nejsou vidět. A právě teď je období, kdy se nejvíc řeší otravy a bolavé packy. Kdo z nás nezažil ten zvláštní nasládlý pach v garáži nebo bílý prach v chodbě po procházce. My páníčci tomu říkáme zima. Veterináři tomu říkají riziko.
Proč je to teď tak důležité
Nemrznoucí směs do chladičů a ostřikovačů bývá pro psy nebezpečně lákavá. Má nasládlou chuť a stačí pár líznutí z louže pod autem. Toxická látka přitom útočí hlavně na ledviny a čas běží rychle. Kdo z nás nechce odkládat výlet na veterinu kvůli zákerné louži, měl by kolem auta a v garáži udělat malou zimní inventuru. Lahve uzavřít, hadry se zbytky tekutin vyhodit, podlahu omýt. A před procházkou si říct jednoduché pravidlo: co voní sladce, to obejdeme obloukem.
Posypová sůl není jen nepříjemná, může i škodit
Po návratu z chodníků bývají polštářky podrážděné a popraskané. Pes si je olizuje, a tím si do těla dostává chemii z posypu. My se doma osvědčili s „předsádkou“ na packy. Před odchodem potřeme polštářky tenkou vrstvou balzámu. Když nic jiného, obyčejná vazelína na jednorázovou vycházku zabere. Po návratu packy a bříško opláchneme vlažnou vodou a osušíme. A když je ledovka, sáhneme po botičkách. Ano, někteří hafani v nich chodí jako na chůdách, ale kůže nám za to poděkuje.
Signály, které nepřeslechneme
U jedů ze soli a nemrznoucí směsi se může objevit zvracení, nadměrné pití, apatie, nejistá chůze nebo křeče. U podrážděných pacek je to kulhání, lízání až okusování, zarudlá kůže mezi prsty. My páníčci si říkáme, že to „rozchodí“, ale tady je lepší nehrát hrdiny. Volejte veterináře hned, zvlášť když víte, že mohl něco slíznout z louže nebo z kožichu po návratu domů. Nezkoušejte vyvolávat zvracení bez domluvy s odborníkem. Čas je v zimě cennější než rukavice.
Malé úpravy, velký rozdíl
Vyhýbáme se kalužím u parkujících aut a místům, kde to klouže a štípe do nosu. Na vlastní dvorek používáme posyp, který je označený jako šetrný pro zvířata. V bytě necháváme u dveří starý ručník a lavor s vlažnou vodou, ať je péče po vycházce rutinní. Dlouhosrstým psům zkrátíme chlupy mezi polštářky, protože se do nich méně nabalují ledové kuličky. A když mrzne až praští, zkrátíme procházku a vynahradíme to hlavolamem u topení. Pes bude stejně šťastný a bez puchýřů.
Malý dodatek pro kočičáky
Kočky v zimě rády zalézají do teplých motorů. Kdo parkuje venku, ať před startem ťukne na kapotu. A i u koček platí, že posyp na tlapkách končí v žaludku. Pokud chodí ven, pomůže krátká kontrola pacek při návratu domů. U „gaučových“ lovců zase hlídáme, ať si nehrají s lahví od nemrznoucí směsi, která zbyla v předsíni. Zní to banálně, ale přesně takové drobnosti dělají z února pohodový měsíc, ne závod do pohotovosti.
My zima milujeme. Jen jí nedáme šanci nás zaskočit. Když si osvojíme pár návyků, bude sníh pro psy zábava a pro nás klid v duši. A až se vrátíme, z uší se bude sypat sníh, packy budou čisté a miska u pelíšku připravená na teplou vodu. Takhle se dá zima přežít v pohodě a bez slz.
Další články v kategorii Psi — Přečtěte si další zajímavé články o tématu Psi na Šťastný kámoš.
