Správné krmení nepoznáme podle názvu plemene na pytli ani podle toho, jak ochotně pes dojídá. Začneme kompletním krmivem pro jeho životní etapu, započítáme všechno, co během dne sní, a sledujeme jeho tělesnou kondici. Pokud má zdravotní potíže nebo se jeho hmotnost nečekaně mění, další postup probereme s veterinářem.
Pět častých mýtů o krmení psů
Mýtus 1: Pes potřebuje krmivo označené přímo pro své plemeno
Nápis „pro labradory“ nebo „pro border kolie“ nám sám o sobě neřekne, zda krmivo vyhovuje právě našemu psovi. Při výběru nejprve zjistíme, jestli je kompletní a určené pro odpovídající životní etapu. Pak vezmeme v úvahu kondici, běžnou zátěž a zdravotní stav. Jiné potřeby může mít štěně, dospělý pes s běžným pohybem a pes, který potřebuje zhubnout.
Stejné plemeno také neznamená stejnou denní porci. Dva psi se mohou lišit pohybem i kondicí, přestože mají na obalu vybrané stejné krmivo. WSAVA doporučuje posuzovat výživu individuálně a sledovat mimo jiné jídelníček a tělesnou kondici. Její výživová doporučení a nástroje nám mohou posloužit jako podklad pro rozhovor s veterinářem. Pokud pes dostává veterinární dietu, má zdravotní potíže nebo užívá léky, změnu krmiva nejprve probereme právě s ním.
Mýtus 2: Velký nebo aktivní pes může dostávat velké porce od oka
Velikost psa i pohyb do jeho potřeb vstupují, ale z žádné z těchto vlastností nevyčteme přesné množství krmiva. Pracovní pes a pes, který chodí hlavně na běžné procházky, nemusí potřebovat stejně velkou dávku. Ani dojem, že pes „pořád běhá“, nám nenahradí kontrolu jeho kondice. Stejně tak velká miska nebo prosebný pohled nejsou měřítkem denní porce.
Množství uvedené na obalu použijeme jako výchozí odhad, ne jako neměnný předpis. Krmivo odvažujeme místo sypání od oka, zvlášť pokud psa krmí více členů domácnosti. WSAVA upozorňuje, že skutečná potřeba se může od počátečního výpočtu lišit až o 50 % oběma směry. Proto sledujeme, co se děje s hmotností a kondicí našeho psa, a dávku podle výsledku upravujeme postupně.
Mýtus 3: Čím víc bílkovin, tím zdravější a výkonnější pes
Vysoké číslo u bílkovin na obalu není samo o sobě důkazem, že pes bude v lepší kondici nebo podá lepší sportovní výkon. WSAVA uvádí, že kompletní a vyvážená krmiva poskytují potřebné bílkoviny a velmi vysokoproteinová strava nemá pro psy prokázané zvláštní zdravotní výhody. Nevybíráme proto krmivo podle jediného údaje, ale podle toho, zda odpovídá životní etapě a potřebám konkrétního psa.
Pokud náš pes intenzivně trénuje nebo pracuje, může být rozumné probrat jeho jídelníček s veterinářem. Nedoháníme domnělou potřebu výkonu tím, že bez plánu přidáme proteinové doplňky. Nejprve potřebujeme vědět, co už pes dostává v běžném krmivu, kolik toho skutečně sní a zda si při své zátěži drží vhodnou kondici.
Mýtus 4: Syrové krmení je přirozené, a proto vždy zdravější
Přirozeně znějící popis ještě neprokazuje, že jídelníček obsahuje všechny potřebné živiny nebo že je bezpečnější. Podle WSAVA nejsou zdravotní přínosy syrového krmení řádně doložené. Organizace zároveň upozorňuje na riziko bakteriální kontaminace a nevyváženého složení. Podrobnosti shrnuje její dokument o mýtech a častých otázkách k výživě.
Podobně opatrně přistupujeme k dlouhodobému domácímu vaření. Jídelníček neskládáme odhadem podle receptu z internetu. Pokud chceme psa krmit domácí vařenou stravou, necháme plán sestavit veterinářem se zaměřením na výživu. Samotný způsob přípravy nám totiž neřekne, zda je výsledné krmení vyvážené pro našeho psa.
Mýtus 5: Pamlsky jsou maličkost, kterou nemusíme počítat
Odměny při tréninku, žvýkací dobroty i zbytky od stolu patří do celkového denního příjmu. Po jednom kousku se snadno ztratí přehled, zejména když psa odměňuje více lidí. Podle WSAVA by pamlsky neměly tvořit více než přibližně 10 % denního energetického příjmu. Zbytek výživy tak nemají nahrazovat odměny místo kompletního krmiva.
Při častém výcviku můžeme část běžné dávky odložit stranou a podávat ji během dne jako odměny. Domluvíme se také, kdo v domácnosti pamlsky dává a kolik jich už pes dostal. Přesný počet kusů nelze určit bez jejich velikosti a kalorické hodnoty. Když se ptáme, zda pes dostává správnou porci, musíme se nejdřív podívat na celý den, ne jen na hlavní krmení.
Co se podle psa skutečně liší
Společný základ zůstává stejný: vhodné kompletní krmivo, přehled o všem snědeném a pravidelná kontrola kondice. Liší se však okolnosti, kvůli kterým budeme dávku a výběr krmiva posuzovat pečlivěji. Plemeno má smysl zmínit tam, kde představuje konkrétní vodítko, nikoli jako náhradu za posouzení jednotlivého psa.
| Situace | Co při krmení hlídáme |
|---|---|
| Pes s různou denní zátěží | Porci neodvozujeme jen z dojmu, že je aktivní. Rozlišujeme běžné procházky, sport a práci a sledujeme, zda si pes drží vhodnou hmotnost a kondici. |
| Labrador se sklonem k nadváze | Velkou chuť k jídlu nepovažujeme za důkaz malé porce. Merck Veterinary Manual řadí plemennou predispozici labradorů mezi rizikové faktory obezity. O to důležitější je započítat odměny a průběžně kontrolovat kondici. |
| Pes se zdravotními potížemi nebo na veterinární dietě | Změnu jídelníčku neřešíme jen výměnou pytle či výrazným omezením porce. Výběr krmiva a případný plán hubnutí domluvíme s veterinářem. |
U temperamentní border kolie se například snadno zamění živé chování za důkaz, že potřebuje automaticky více jídla. U labradora nás zase může zmást ochota sníst další porci. V obou případech se vracíme k tomu, co pes skutečně jí, jak se hýbe a zda se mění jeho tělesná kondice.
Jak krmení zkontrolujeme doma
- Přečteme obal. Ověříme, zda jde o kompletní krmivo pro životní etapu našeho psa. Doporučené množství si poznamenáme jako počáteční bod. Nebereme ho jako přesný předpis, který musí vyhovovat každému jedinci.
- Zapíšeme celý den. Vedle hlavních porcí uvedeme pamlsky, žvýkací dobroty, zbytky od stolu i odměny při tréninku. Pokud krmí více lidí, domluvíme se, kdo dávku připravuje a kdo z ní odebírá odměny. Předejdeme tak situaci, kdy každý počítá jen to, co dal sám.
- Krmivo odvažujeme a posoudíme kondici. Samotná hmotnost nemusí ukázat poměr tuku a svalů. Žebra bychom měli nahmatat a při pohledu shora by měl být patrný pas. WSAVA používá devítibodovou škálu tělesné kondice a za ideální označuje skóre 4 až 5 z 9. Pokud si hodnocením nejsme jistí, požádáme veterináře, aby nám ho ukázal.
- Porovnáme stav s vývojem. Všímáme si, zda pes směřuje k vhodné hmotnosti a zda si ji udržuje. WSAVA doporučuje počáteční odhad dávky kontrolovat a upravovat po dvou týdnech podle hmotnosti a kondice. Neměníme porci každý den jen podle toho, jak ochotně pes jí nebo jak naléhavě žebrá.
Tento postup nám pomůže odlišit skutečnou porci od té, kterou máme v hlavě. Pokud například odvážíme hlavní krmivo, ale každý člen domácnosti ještě přidá pár odměn, pes dostane víc, než ukazuje naše poznámka o dávce. Naopak samotné číslo na váze bez pohledu na kondici nám neřekne všechno. Obě informace potřebujeme sledovat společně.
Když pes přibírá nebo hubne
Přibírání neřešíme tím, že psovi bez plánu výrazně ubereme krmivo. Při hubnutí musí dál dostávat vyváženou výživu a postup se má řídit výsledky. Nejprve projdeme všechny porce a odměny, zkontrolujeme kondici a podíváme se, zda odhad dávky stále odpovídá tomu, co se se psem děje. Merck Veterinary Manual doporučuje při řešení nadváhy průběžně sledovat hmotnost a plán podle výsledku upravovat.
Pokud je pes zjevně při těle, cílovou hmotnost a vhodný plán stanovíme s veterinářem. Stejně postupujeme, když hmotnost nečekaně klesá nebo stoupá. Nevyvozujeme automaticky, že stačí koupit jiné krmivo nebo zásadně změnit porci. Veterinář pomůže posoudit, zda je potřeba upravit jídelníček, nebo hledat jinou příčinu změny.
Kdy hned k veterináři
Nečekáme, pokud je pes výrazně malátný, nedokáže pít, opakovaně zvrací nebo má krev ve stolici. Hned kontaktujeme veterináře také při podezření, že snědl čokoládu, hrozny, rozinky nebo výrobek se sladidlem xylitolem. Takové potíže se nesnažíme napravit změnou krmiva doma. Doporučení VCA při zažívacích potížích rozlišují mírné projevy od stavů, se kterými je potřeba vyhledat pohotovost.
Okamžitě voláme veterinární pohotovost i tehdy, když se psovi náhle zvětší nebo bolestivě napne břicho, je neklidný a opakovaně se marně pokouší zvracet. Může jít o akutní stav popsaný v Merck Veterinary Manual v části o nadmutí. Nečekáme, jestli příznaky samy odezní.
Otázky a odpovědi
Máme kupovat krmivo určené přímo pro plemeno našeho psa?
Nemusíme. Nejprve ověříme, zda je krmivo kompletní a vhodné pro jeho životní etapu. Potom sledujeme kondici, zátěž a zdravotní stav konkrétního psa. Samotný název plemene na obalu správnou porci neurčí.
Můžeme dávat pamlsky při tréninku každý den?
Ano, pokud je zahrneme do denního příjmu. Podle WSAVA by měly tvořit nejvýš přibližně 10 % denní energie. Při častém tréninku si můžeme část běžného krmiva předem odložit a používat ji jako odměny.
Jak poznáme, že máme dávku upravit?
Sledujeme hmotnost i tělesnou kondici, ne jen údaj na pytli nebo chování u misky. Po změně dávky ji podle doporučení WSAVA zpočátku vyhodnocujeme po dvou týdnech. Při nečekaném přibírání či hubnutí, při zdravotních potížích nebo nejistotě ohledně cílové hmotnosti se poradíme s veterinářem.