Když má naše perská kočka nadváhu, dlouhá srst může ztížit odhad její postavy a samotné číslo na váze nestačí. Bezpečný plán proto začíná kontrolou tělesné kondice a domluvou s veterinářem, ne náhlým omezením krmení.
1. krok: Dnes zkontrolujeme tělesnou kondici na škále 1–9
Perskou kočku nejprve prohlédneme shora a z boku, ale kvůli husté srsti se nespoléháme jen na vzhled. Jemně přejedeme rukama přes hrudník a zkusíme nahmatat žebra. Zdravá vrstva tuku je může zakrývat, ale žebra by měla jít nahmatat bez silného tlačení.
Podle hodnocení WSAVA se na devítibodové škále za ideální obvykle považuje skóre 5. U vyšších hodnot se žebra nahmatávají hůř a pas je méně patrný, případně chybí. Jedno domácí hodnocení ale obezitu nepotvrdí. Tabulka tělesné kondice koček od WSAVA nám pomůže zorientovat se, přesné hodnocení a cílovou hmotnost však svěříme veterináři.
U dlouhosrsté kočky si navíc můžeme zapisovat, co skutečně cítíme pod srstí, místo abychom se řídili jen tím, jak široce vypadá. Kočka se nesmí stát objektem domácí diagnózy. Pokud si nejsme jistí, přineseme veterináři záznam o hmotnosti a popis dosavadního krmení.
2. krok: Před změnou jídelníčku si domluvíme plán s veterinářem
Na první konzultaci vezmeme obal současného krmiva nebo jeho fotografii a sepíšeme, co kočka za běžný den sní. Započítáme granule, kapsičky, pamlsky i sousta od stolu. Veterinář stanoví cílovou hmotnost a denní dávku pro naši kočku. Univerzální počet gramů pro perské kočky neuvádíme, protože potřebná dávka se odvíjí od konkrétní kočky a krmiva.
Rychlost hubnutí také neodhadujeme podle lidských diet. VCA uvádí jako obvyklý cíl ztrátu 1–2 % výchozí hmotnosti týdně, ale zároveň upozorňuje, že postup musí vést veterinární tým a dávku může být potřeba upravit. Plán redukce hmotnosti koček od VCA doporučuje kontrolu po zahájení plánu a následné vážení nejméně jednou za dva týdny.
Kočku nenecháváme hladovět a neubereme jí krmivo skokově podle vlastního odhadu. Plánované hubnutí má zachovat přísun potřebných živin. Když je třeba změnit druh krmiva, domluvíme se s veterinářem na vhodném postupu a na tom, jak přechod zvládnout.
3. krok: Každý den odměříme předepsanou dávku
Jakmile máme doporučenou denní dávku, rozdělíme ji na porce podle plánu veterináře. Krmivo odvažujeme, abychom se drželi stejného množství každý den. Granule volně dostupné v misce mohou ztížit přehled o tom, kolik toho kočka sní, proto se veterináře zeptáme, zda máme přejít na krmení v odměřených porcích.
Pamlsky a zbytky také patří do celkového přehledu. Když je dostává od více lidí, může se její příjem snadno lišit od plánu. Domluvíme se proto doma, kdo krmí a kdo si dávku odškrtne. Pokud chceme kočku odměnit, můžeme se veterináře zeptat, zda jí lze nabídnout část její běžné denní dávky místo dalšího pamlsku.
Každou změnu sledujeme spolu s chutí k jídlu, aktivitou a případnými trávicími potížemi. Když kočka nové krmivo odmítá nebo se po něm necítí dobře, neřešíme to delším hladověním. Ozveme se veterináři a upravíme plán podle jeho doporučení.
4. krok: Každý den zařadíme dvě krátké hry a pohyb
Pohyb přizpůsobíme kondici, věku a zdravotnímu stavu kočky. Místo nuceného běhání zkusíme dvě krátké herní chvíle denně s hračkou, kterou může pronásledovat, nebo ji vybízíme k pohybu při hledání odměřené části jídla. Pokud se rychle unaví, kulhá nebo má potíže s dýcháním, hru přerušíme a poradíme se s veterinářem.
Nečekáme, že samotná hra nahradí upravený jídelníček. Zároveň kočku nenutíme skákat na vysoký nábytek, pokud jí to není příjemné. Cílem je pravidelná aktivita, kterou zvládá, a ne jednorázový výkon. U perské kočky volíme bezpečné prostředí a hračka zůstává pod dohledem.
5. krok: Každé dva týdny zkontrolujeme váhu a plán
Kočku zvážíme na stejné váze a výsledek zapíšeme spolu s datem. Podle VCA máme hmotnost během redukčního plánu kontrolovat nejméně jednou za dva týdny. Pokud veterinář doporučí jiný interval nebo pravidelné kontroly na klinice, řídíme se jeho plánem. Když se hmotnost nemění, dávku sami dál nesnižujeme, ale probereme záznamy s veterinářem.
Postupné hubnutí je důležité také proto, že příliš rychlý úbytek nebo hladovění může kočce ublížit. Nenecháváme ji tedy „dohnat“ plán vynecháváním jídel. Úspěch znamená, že se hmotnost mění bezpečně podle doporučení a kočka dál jí, pohybuje se a chová se obvykle.
Kdy hned k veterináři: Pokud naše kočka přestane jíst, nečekáme na další plánované vážení. Cornell University upozorňuje, že nechutenství může mít vážný dopad na zdraví dospělé kočky už tehdy, když trvá pouhých 24 hodin. Při úplném odmítání jídla nebo náhlém zhoršení stavu proto voláme veterináři bez odkladu. Informace Cornell University o nechutenství u koček.
Otázky a odpovědi
Je každá perská kočka s kulatým břichem obézní?
Ne nutně. Dlouhá srst může zkreslit dojem a vzhled břicha sám o sobě nestačí. Zkontrolujeme, jak se nahmatávají žebra, a kondici ověříme s veterinářem.
Můžeme perské kočce ubrat krmivo hned o polovinu?
Ne. Přesnou dávku stanoví veterinář podle jejího stavu a krmiva. Náhlé omezení ani hladovění nepoužíváme jako domácí metodu hubnutí.
Co dělat, když kočka při dietě odmítá jídlo?
Nečekáme na další kontrolu. Pokud nejí, kontaktujeme veterináře bez odkladu, zvlášť když nechutenství trvá nebo se přidají jiné potíže.