Když si kolie hraje, sledujeme nejen její nadšení, ale i hračku a to, co po hře zůstane. Rozhodující je, zda něco spolkla, dýchá normálně a nejeví bolest.
Co může počkat do rána
Pokud se hra jen rozjela příliš divoce, ale kolie po jejím ukončení normálně dýchá, chodí, reaguje a o hračce víme, že je celá, můžeme ji nechat odpočinout a situaci sledovat. Hru už ten večer neobnovujeme. Ráno zkontrolujeme, jestli se její chování nezměnilo a jestli se neobjevily potíže s pohybem, žvýkáním nebo příjmem jídla.
Tohle čekání ale platí jen pro psa bez příznaků a bez podezření, že spolkl kus hračky. Když chybí část míčku, provazové hračky nebo plyšáka, neuklidňujeme se tím, že kolie zatím vypadá dobře. Spolknutý předmět může způsobit neprůchodnost a projevy zahrnují zvracení, bolest břicha, nechutenství, malátnost nebo potíže s vyprazdňováním. V takové situaci zavoláme veterináři hned a popíšeme, co mohlo zmizet, jak je hračka velká a z čeho je vyrobená. Více příznaků popisuje VCA Animal Hospitals v článku o spolknutých cizích předmětech.
Kdy si domluvíme kontrolu na zítřek
Zítřek je vhodný pro neakutní otázku, například když se kolie opakovaně snaží hračku rozebrat, ale žádný kus nechybí a pes nemá známky bolesti ani jiné potíže. Do té doby hračku uklidíme a nabídneme jen takovou, u které můžeme dohlížet na bezpečnou hru. Pokud se chování opakuje, probereme s veterinářem, zda je potřeba kontrola chrupu nebo jiná konzultace. Nezkoušíme sami určit příčinu podle toho, jak kolie kouše.
Všímáme si také změny při běžném zacházení s hračkou. Jestli kolie začne uhýbat před žvýkáním, pouští věci z tlamy nebo se u hry náhle začne chovat jinak, hru přerušíme a nezkoušíme jí hračku násilím brát. Pokud se přidá bolest, krvácení, zvracení nebo potíž s chůzí, už nejde o běžnou neurgentní konzultaci a voláme veterináři dřív. U opakovaného ničení hraček se vyplatí upravit výběr podle konkrétního psa, ne podle samotného označení plemene.
Signály, které mění hru na akutní
Nejprve si všimneme, jestli kolie nekašle, nedáví se, neslintá víc než obvykle nebo se opakovaně nesnaží polykat. Takové projevy mohou znamenat problém v tlamě nebo krku, zvlášť pokud právě žvýkala hračku. Když se jí hůř dýchá, nemůže polykat nebo kolabuje, nečekáme na další vývoj.
Druhým důvodem k rychlému telefonátu je podezření na spolknutý kus, i když zatím nevidíme potíže. Pokud se později objeví zvracení, citlivé břicho, nechutenství, malátnost nebo neobvyklé vyprazdňování, sdělíme veterináři také, kdy a s jakou hračkou si kolie hrála. Nevyvoláváme zvracení ani nepodáváme domácí prostředky bez pokynu veterináře.
Postup po krocích
Krok první: Hru přerušíme a hračku odložíme. Pokud kolie může kousat další úlomky, klidně ji odvedeme od místa. Nehoníme ji po bytě a nesnažíme se jí předmět vytrhnout z tlamy.
Krok druhý: Prohlédneme hračku a porovnáme ji s tím, jak vypadala před hrou. Zkontrolujeme, zda nechybí části, zda není roztržená nebo roztřepená a jestli nemá oddělitelné součásti. Doporučení vybírat hračku tak, aby nešla snadno spolknout, nebyla křehká a zpočátku se používala pod dohledem, uvádí VCA v textu o obohacovacích hračkách.
Krok třetí: Pozorujeme dýchání, polykání, chůzi a celkové chování. Pokud se kolie dusí, špatně dýchá, kolabuje nebo se opakovaně dáví, přejdeme rovnou k telefonátu na pohotovost. Při nejistotě raději popíšeme situaci veterináři telefonicky, místo abychom doma zkoušeli předmět vytahovat naslepo.
Krok čtvrtý: Při volání řekneme, co se stalo, co mohla kolie spolknout a jaké příznaky vidíme. Hračku nebo její zbytky si vezmeme s sebou, pokud pojedeme na kliniku. Pokyny k dušení zdůrazňují, že neodborné sahání do krku může předmět zatlačit dál; přečteme si je v první pomoci pro psy od Blue Cross.
Kdy hned k veterináři
Voláme ihned, pokud má kolie potíže s dýcháním nebo polykáním, dusí se, kolabuje, případně víme či důvodně předpokládáme, že spolkla část hračky. Stejně postupujeme při zvracení po možné nehodě s hračkou, bolesti břicha nebo výrazné malátnosti. Když je klinika zavřená, voláme veterinární pohotovost. Pokud se stav zhoršuje, nečekáme do rána ani na plánovanou kontrolu. Při telefonátu se řídíme pokyny veterináře a nepokoušíme se o zásah, který nám nedoporučil.
Otázky a odpovědi
Máme čekat, když chybí kousek hračky, ale kolie vypadá dobře?
Nečekáme jen proto, že zatím nejsou vidět příznaky. Zavoláme veterináři a řekneme, jaký předmět mohl pes spolknout. O dalším postupu rozhodne podle okolností veterinář.
Kolie hračku rozkousala, ale všechny části máme. Co dál?
Hračku vyřadíme, zkontrolujeme, zda kolie nemá potíže, a dnes už ji ke hře nepoužijeme. Pokud se objeví bolest, krvácení, potíže s polykáním nebo jiné znepokojivé projevy, voláme veterináři. U opakovaného ničení hraček probereme vhodnější volbu při nejbližší konzultaci.
Je některá hračka pro kolii automaticky bezpečná?
Ne. Rozhoduje velikost hračky, její stav a to, zda ji konkrétní pes netrhá na kusy. Vyřadíme vše, co se láme, třepí nebo má snadno oddělitelné části, a při nové hře zůstáváme poblíž.