První den doma ponecháme psovi krmivo, na které je zvyklý. Zjistíme jeho dosavadní denní dávku, přečteme návod na obalu a zajistíme čerstvou vodu. Pokud chceme krmivo změnit, začneme ho přidávat postupně a během prvního týdne sledujeme chuť k jídlu, stolici a celkový stav psa.
První den: zjistíme, na čem pes dosud byl
Při převzetí štěněte nebo dospělého psa si zjistíme název a typ dosavadního krmiva i množství, které dostával za den. Zeptáme se také, kolikrát denně jedl. Pokud můžeme, připravíme si původní krmivo na několik dalších dní. Nemusíme tak současně řešit příchod do nového domova i náhlou změnu jídelníčku.
V den příjezdu podáme dosavadní stravu. Na obalu si přečteme krmný návod a údaj o energetické hodnotě, bývá uvedený v kcal/kg nebo kcal/100 g. Připravíme váhu či odměrku a poznamenáme si, kolik krmiva za den skutečně podáváme. Díky tomu budeme vědět, z jaké dávky při případné úpravě vycházíme.
Hned od začátku nabídneme čerstvou vodu. Pokud přecházíme z konzervy na granule, dostupnost vody hlídáme zvlášť. V prvních dnech si všímáme, zda pes jí, pije a jak vypadá jeho stolice. Tyto jednoduché záznamy nám pomohou rozlišit, zda změna krmiva probíhá bez potíží, nebo zda potřebujeme zpomalit.
Jak vybrat krmivo a nastavit pravidelná jídla
Krmivo vybíráme především podle věku psa. Pro štěně volíme recepturu určenou štěňatům, pro dospělého psa krmivo odpovídající jeho věku a předpokládané velikosti. Při výběru a výpočtu dávky zohledníme také hmotnost, aktivitu a tělesnou kondici. Údaj na obalu bereme jako výchozí bod, ne jako neměnné množství pro každého psa.
U dospělého psa můžeme denní dávku rozdělit na dvě jídla, například ráno a večer. Některým dospělým psům podle doporučení výrobce a jejich stavu vyhovuje jedno až dvě krmení denně. U štěňat dávku dělíme obvykle na tři až čtyři porce podle věku a pokynů ke konkrétnímu krmivu. Nejdříve tedy stanovíme množství na celý den a teprve potom ho rozdělíme do jednotlivých jídel.
V prvním týdnu se držíme zvoleného režimu a zapisujeme, kolik pes snědl. Pokud používáme pamlsky, započítáme je do celkového denního příjmu. Jinak můžeme dávku z obalu dodržet a přesto psa překrmovat. Lidské zbytky, zejména tučná nebo kořeněná jídla, jako běžnou součást krmení nepřidáváme.
Má-li pes alergii, srdeční nebo ortopedické potíže, nevybíráme dietu jen podle obecné tabulky. Vhodné krmivo a dávku probereme s veterinářem nebo odborníkem na výživu. Totéž platí, pokud chceme dlouhodobě vařit doma nebo přejít na syrovou stravu: sestavení kompletního jídelníčku vyžaduje pečlivé plánování živin.
Kolik krmiva dát: od kalorií ke gramům
Dávkovací tabulka na obalu nám poskytne první vodítko. Zkontrolujeme, pro jakou hmotnost a aktivitu platí, a ověříme energetickou hodnotu právě našeho krmiva. Stejný počet gramů dvou různých receptur nemusí dodat stejné množství energie. Proto příklady z jiného balení nepřebíráme jako hotovou denní dávku.
Pro orientační výpočet lze použít klidovou energetickou potřebu RER = 70 × (hmotnost v kg)^0,75. U běžného kastrovaného dospělého psa se v uvedeném příkladu používá násobitel kolem 1,4 pro odhad denní energetické potřeby. Metodu uvádí World Pet Obesity. Výsledek je začátek výpočtu, nikoli slib, že přesně tolik energie potřebuje každý pes stejné hmotnosti.
U psa vážícího 20 kg vychází RER přibližně 662 kcal za den a po vynásobení 1,4 zhruba 927 kcal za den. Při hmotnosti 27 kg je to přibližně 828 kcal RER a 1 159 kcal za den po stejném přepočtu. Podle výživových doporučení FEDIAF je potřeba energetický odhad dále upravovat podle tělesné kondice.
Jak z kalorií získáme gramy? Příklad krmiva s hodnotou 3 588 kcal/kg, tedy asi 3,588 kcal/g, uvádí ROYAL CANIN Medium Adult. U psa s orientační potřebou 927 kcal vychází 927 ÷ 3,588 přibližně 258 g za den. Při 1 159 kcal je to přibližně 323 g za den. Jde o výpočet pro uvedenou energetickou hodnotu. U jiného krmiva dosadíme číslo z jeho vlastního obalu.
Průběžně sledujeme tělesnou kondici, nejen počet gramů v misce. Pes by měl mít patrný pas a žebra bychom měli prsty lehce nahmatat. Váhu můžeme kontrolovat každé dva týdny, abychom viděli její trend. Pokud dospělý pes přibírá, zdrojový postup počítá s postupným snížením denního příjmu o 10–15 % a kontrolou váhy během 2–4 týdnů. Jestliže váha dál roste, probereme úpravu s veterinářem.
Změna krmiva po dnech: plán pro první týden
Nové krmivo nemusíme zavádět hned po příjezdu. Pokud první den ponecháme původní stravu, sedmidenní přechod začne až následující den a skončí na začátku druhého týdne doma. Podstatné je neurychlovat ho jen proto, abychom se vešli do kalendářního prvního týdne.
Při změně značky nebo receptury suchého krmiva použijeme postupné míchání. Sedmidenní přechod popisují Purina Institute i ROYAL CANIN. Následující dny počítáme od začátku míchání, nikoli nutně od příjezdu psa:
- Dny přechodu 1–2: Podáme 75 % původního a 25 % nového krmiva. Sledujeme chuť k jídlu a stolici.
- Dny přechodu 3–4: Smícháme původní a nové krmivo v poměru 50 : 50. Množství si měříme a zapisujeme.
- Dny přechodu 5–6: Podáme 25 % původního a 75 % nového krmiva, pokud dosavadní průběh proběhl bez potíží.
- Den přechodu 7: Přejdeme na 100 % nového krmiva, pokud má pes normální chuť k jídlu a neobjevily se zažívací potíže.
Citlivému psovi můžeme přechod prodloužit na 10–14 dní. Pokud se při navyšování podílu nového krmiva objeví mírné potíže, nepokračujeme automaticky k dalšímu kroku. Vrátíme se k předchozímu poměru nebo postup zpomalíme. Opakované zvracení, krvavý průjem či výraznou změnu celkového stavu však nepovažujeme za běžnou součást změny krmiva.
Výpočet denní dávky a rozpis míchání používáme společně: hlídáme celkové množství, ne pouze poměr v misce. Při každé změně si ověříme údaje na obou obalech. Až přechod dokončíme, dál sledujeme, zda výsledná dávka odpovídá hmotnosti a kondici psa.
Kdy se dávka liší: velikost, aktivita a kondice
Jednu univerzální gramáž nelze použít pro malého jezevčíka, středně velkého psa a aktivního huskyho. Rozhoduje hmotnost, energetická hodnota krmiva a skutečná zátěž. Plemeno samo o sobě není náhradou za sledování kondice. Rozdíly v následujících příkladech proto bereme jako důvod k přesnějšímu nastavení dávky, ne jako pevný jídelníček pro všechny příslušníky plemene.
| Situace | Co v prvním týdnu hlídáme |
|---|---|
| Malý pes | Vycházíme z tabulky ke konkrétnímu krmivu a pečlivě započítáváme pamlsky. I malá přídavná porce mění skutečně podané množství. |
| Střední nebo větší dospělý pes | Podle hmotnosti odhadneme energii, převedeme ji na gramy podle obalu a sledujeme pas, žebra a trend váhy. |
| Pes ve zvýšené zátěži | Potřebu energie a složení stravy posuzujeme podle skutečné aktivity, doporučení výrobce a případně po konzultaci s veterinářem. |
Pro představu, jak závisí gramáž na konkrétním výrobku, uvádí tabulka ROYAL CANIN Dachshund Adult podle hmotnosti a aktivity například 43–56 g denně pro psa o hmotnosti 2 kg, 85–112 g pro 5 kg a 121–188 g pro 8–10 kg. Nejsou to obecné dávky pro každého malého psa ani pro jiné krmivo.
U jezevčíka má sledování váhy navíc věcný význam kvůli riziku onemocnění meziobratlových plotének. Souvislost s tělesnou kondicí popisuje studie DachsLife. Proto u něj neřešíme jen to, zda dávku sní, ale také zda si udržuje vhodnou kondici.
U psa, který pravidelně běhá nebo pracuje, mohou být potřeby jiné než při běžném denním režimu. Zdroj věnovaný sportovním psům uvádí pro nenáročného dospělého psa přibližně 20–27 % bílkovin v sušině a 5–10 % tuku, zatímco u aktivního režimu zmiňuje přibližně 30–40 % bílkovin a 20–30 % tuku. Tato rozmezí nejsou pokyn, abychom hned po příchodu domů přidali tuk nebo změnili krmivo každému huskymu. Složení volíme podle reálné aktivity a pokynů ke konkrétní dietě. Nutriční doporučení pro sportovní psy
Kdy hned k veterináři
Veterináře hned kontaktujeme nebo navštívíme, pokud pes opakovaně zvrací, má krvavý průjem či krvavou stolici, je výrazně apatický, má známky dehydratace, nechce pít nebo se jeho stav prudce zhoršuje. Nečekáme ani při dušnosti nebo těžké bolesti břicha. Takové příznaky nepřipisujeme automaticky změně krmiva. Přehled zažívacích potíží uvádí také ROYAL CANIN.
U štěněte řešíme s veterinářem nechutenství trvající déle než 24 hodin. Pokud se jeho zvracení a průjem nezlepší přibližně během 12–24 hodin, veterináře kontaktujeme. U dospělého psa zdroj uvádí kontakt při potížích trvajících déle než 24–48 hodin. Při výše uvedených závažných příznacích však na tyto intervaly nečekáme. Prima-vet: průjem a zvracení u psa
Otázky a odpovědi
Musíme psa převést na nové krmivo během prvního týdne doma?
Nemusíme. První den můžeme ponechat původní stravu a teprve potom začít sedmidenní přechod. Pokud má pes citlivé trávení, postup prodloužíme na 10–14 dní. Řídíme se jeho stavem, ne datem v kalendáři.
Kolikrát denně máme psa krmit?
U dospělého psa obvykle rozdělíme denní dávku do dvou jídel. U štěněte podáváme tři až čtyři porce podle věku a doporučení výrobce. Počet jídel nemění celkovou denní dávku: tu nejprve určíme podle krmiva, hmotnosti a kondice.
Co když pes při změně krmiva zvrací nebo má průjem?
Při mírných potížích další navyšování nového krmiva zastavíme a přechod zpomalíme. Při opakovaném zvracení, krvavé stolici, známkách dehydratace nebo výrazné apatii jedeme k veterináři. Stejně postupujeme, pokud se stav psa prudce zhoršuje.