U německého ovčáka nemusí socializace znamenat, že se musí kamarádit s každým člověkem a psem. Rozhodující je, jestli zvládne nové situace bez narůstajícího strachu, výpadů nebo rizika, že někoho zraní.
Do rána: všimneme si, ale netlačíme
Když náš pes na nového člověka chvíli štěká, drží si odstup nebo se za nás schová, samo o sobě to ještě neříká, co je příčinou. Sledujme hlavně, zda se po zvětšení vzdálenosti dokáže uklidnit a vrátit k běžnému chování. Pokud se situace zklidní a nikomu nehrozí nebezpečí, můžeme dnes večer vynechat další setkávání a dát mu klid.
Za signál, že je toho na něj moc, považujme i opakované uhýbání, ztuhnutí, snahu odejít nebo odmítání přiblížit se k podnětu. Nezkoušejme ho přemlouvat tím, že ho k člověku či psovi přivedeme blíž. Doporučení AVSAB k socializaci štěňat zdůrazňuje bezpečné seznamování bez nadměrného strachu, stahování se nebo vyhýbání.
Neznamená to, že si každého ovčáka musíme představovat jako společenského psa, ani že jeho plemeno vysvětluje každou reakci. Zaznamenejme si, co se stalo těsně před ní, jak blízko byl podnět a co psovi pomohlo. Dnes už situaci neopakujme jen proto, abychom „otestovali“, jestli to zvládne.
Zítra: opakovaný strach nebo vrčení probereme s odborníkem
Jestli se pes opakovaně bojí lidí nebo psů, vrčí, vyjíždí na vodítku nebo se jeho okruh bezpečných situací zmenšuje, domluvme se na dalším postupu s veterinářem a kvalifikovaným odborníkem na chování. Při známkách agrese doporučuje Merck Veterinary Manual pro majitele psů vyhledat veterinární pomoc, protože může hrozit poranění a problém se může zhoršovat. Pokud je pes nyní bezpečně oddělený a nemá akutní zdravotní potíže, zavolejme ordinaci hned ráno a popišme konkrétní události.
Změna, která přišla náhle, si zaslouží zvláštní pozornost. Pes, jenž dříve snášel dotek nebo nasazování vodítka a nově při tom uhýbá či vrčí, může potřebovat zdravotní vyšetření. Neoznačujme to doma rovnou za „špatnou socializaci“ a nezkoušejme bolestivé místo prohmatávat.
Do domluvy zamezme situacím, které reakci spouštějí. Návštěvy a děti držme od psa odděleně, na procházce se vyhněme těsným míjením a neberme ho do rušného prostředí. Pokud někoho kousl, sdělme to při telefonátu veterináři a řiďme se pokyny ordinace ohledně naléhavosti.
Hned: zdravotní pohotovost nečeká na ráno
Kdy hned k veterináři: nečekejme, pokud má pes potíže s dýcháním, zkolaboval, má záchvat, silně krvácí, utrpěl vážný úraz, je v bezvědomí nebo mohl pozřít jed. Okamžitý kontakt s veterinární pohotovostí je namístě také při nápadně bledých či namodralých dásních nebo když se pes nemůže postavit. Tyto příklady uvádí přehled urgentních stavů v Merck Veterinary Manual. Zavolejme pohotovost cestou, pokud to situace dovolí, a popišme příznaky.
Jestli kousnutí poranilo člověka, zajistěme bezpečné oddělení psa a postarejme se o ošetření zraněného. Při nejistotě, zda jde o akutní stav, raději zavolejme veterinární pohotovost a popišme, co pozorujeme. Nezkoušejme psa v panice chytat za obojek nebo ho trestat, zvlášť pokud je zraněný či vyděšený.
Postup po krocích, když pes na podnět reaguje
Krok 1. Přerušíme seznamování a klidně zvětšíme vzdálenost. Nedržíme psa na místě před člověkem nebo jiným psem a nevyžadujeme, aby si nechal sáhnout.
Krok 2. Zajistíme prostor. Použijeme dveře, branku nebo bezpečné vodítko a nedovolíme dětem ani návštěvě přibližovat se k němu. Pokud hrozí pokousání, sami se nestavíme mezi psa a spouštěč tak, abychom se vystavili riziku.
Krok 3. Poznamenáme si spouštěč, průběh a to, zda se pes po ústupu uklidnil. Zaznamenáme také náhlé změny v chůzi, dotecích, chuti k jídlu nebo běžném režimu. Tyto informace pomohou veterináři rozlišit, co je třeba prověřit.
Krok 4. Další nácvik naplánujeme až v bezpečné vzdálenosti a bez nuceného kontaktu. U štěněte je podle AVSAB nejdůležitější období socializace v prvních třech měsících života, ale i po něm má smysl pokračovat pozvolna a bezpečně. Jestli se pes bojí nebo reaguje výpadem, požádejme o individuální plán místo opakování zátěžové situace.
Otázky a odpovědi
Musí se německý ovčák zdravit s každým psem?
Nemusí. Pro běžný život je důležitější bezpečné zvládnutí setkání než přímý kontakt. Pokud se náš pes chce vzdálit, dopřejme mu prostor.
Máme štěně vzít mezi psy, i když se bojí?
Nenuťme ho do těsného kontaktu. Socializace má být bezpečná a nesmí štěně zahltit strachem. Při opakovaném strachu si vyžádejme radu veterináře nebo odborníka na chování.
Počkáme s vrčením do dalšího týdne?
Neignorujme ho. Zajistěme odstup a bezpečí, zavolejme veterináři nejpozději následující pracovní den a popišme, co vrčení spouští. Při zranění nebo zdravotních příznacích uvedených výše volejme pohotovost hned.