Když máme doma německého ovčáka, samotné plemeno nám nezaručí klidnou jízdu ani bezpečnou cestu. Rozplétáme pět omylů o přípravě, přepravě, přestávkách a cestování za hranice.
Pět mýtů o cestování s německým ovčákem
Mýtus 1: Velký, aktivní pes zvládne dlouhou cestu bez tréninku. I když máme doma sebejistého ovčáka, auto pro něj může být nové prostředí s nezvyklým hlukem, pohybem a omezením prostoru. Některým psům cestování nesedne hned a jízda může vyvolat neklid nebo nevolnost. RSPCA doporučuje před delší cestou vyzkoušet několik krátkých jízd v okolí a sledovat, jak pes reaguje. Plemeno tedy není zárukou, že přípravu můžeme přeskočit.
Mýtus 2: Větší pes může v autě cestovat volně, protože se stejně vejde do kufru. Nezajištěný pes se může při prudkém zastavení zranit, ohrozit posádku nebo odvést pozornost řidiče. Kufr není automaticky bezpečné místo, pokud v něm pes cestuje bez zajištění. RSPCA doporučuje zvíře v autě zabezpečit a zajistit mu pohodlí i větrání. V praxi proto volíme vhodnou přepravní klec pevně umístěnou v autě nebo postroj určený k připoutání. O tom, co se hodí právě do našeho vozu a pro našeho psa, rozhoduje jeho velikost i možnost vybavení správně upevnit.
Mýtus 3: Stačí pootevřít okénko, a pes se v zaparkovaném autě nepřehřeje. Na to se spoléhat nemůžeme. PDSA upozorňuje, že psa nemáme nechávat v autě za teplého dne ani na několik minut, a to ani s pootevřeným oknem nebo ve stínu. V horku je bezpečnější cestu odložit, pokud to jde, a během jízdy hlídat větrání, proudění vzduchu a dostupnost vody. Velký pes není vůči přehřátí imunní jen proto, že je silný nebo zvyklý běhat.
Mýtus 4: Když pes cestu prospí, přestávky nepotřebuje. To, že je německý ovčák v autě klidný, ještě neznamená, že nepotřebuje možnost se napít, vyvenčit a protáhnout. RSPCA doporučuje během dlouhých cest pravidelné přestávky, při kterých se pes může projít a vykonat potřebu, a dostupnost vody po cestě. Konkrétní interval zastávek se nedá bezpečně určit jen podle plemene. Plánujeme ho podle délky trasy, počasí a toho, jak náš pes cestu snáší. Při vystupování ho držíme na vodítku a hlídáme, aby neutekl do provozu.
Mýtus 5: Po EU můžeme vyrazit jen s obojkem a očkovacím průkazem. Při soukromé cestě z Česka do jiné země EU se řídíme pravidly pro cestování se zvířetem přes hranice, ne pravidly pro běžný výlet po republice. Evropský informační portál Your Europe uvádí jako základní požadavky identifikaci mikročipem, platné očkování proti vzteklině a evropský pas zvířete. Před odjezdem proto zkontrolujeme údaje v pasu i platnost očkování a ověříme podmínky cílové země. Pokud jedeme mimo EU, nestačí automaticky předpokládat, že platí stejná pravidla. Konkrétní požadavky si ověříme před cestou podle země, kam míříme.
Postup před cestou po krocích
1. Začneme krátkou zkouškou. Nečekáme s první jízdou na den odjezdu. Zkusíme několik krátkých cest v okolí a pozorujeme, zda pes klidně nastupuje, zvládá pohyb auta a po zastavení se chová obvykle. Pokud je cesta autem pro něj nová, přidáváme délku postupně místo toho, abychom rovnou naplánovali dlouhý přejezd. Takový postup odpovídá doporučení RSPCA, která radí psa před dovolenou na cestování zvykat kratšími jízdami.
2. Připravíme bezpečné místo. Ještě doma zkontrolujeme, že klec nebo postroj sedí, je upevněný a pes v něm může pohodlně cestovat. Do auta přibalíme vodu, vodítko a věci, které běžně potřebujeme na procházce. Před jízdou mysleme i na krmení. RSPCA doporučuje nepodávat jídlo v době kratší než dvě hodiny před cestou. Pokud cesta zasáhne do obvyklého krmení, doporučuje na přestávce dát lehké jídlo a před pokračováním počkat dvě hodiny.
3. Zkontrolujeme trasu a doklady. U cesty do jiné země EU ověříme mikročip, pas a platnost očkování proti vzteklině. Potom se podíváme na podmínky dopravce a ubytování, pokud s námi pes pojede vlakem, trajektem nebo do hotelu. RSPCA připomíná, že pravidla přepravy se mohou lišit podle společnosti. Necháme si časovou rezervu na zastávky a psa při nich nepouštíme z vodítka.
4. Během cesty průběžně sledujeme psa. Zajistíme mu vodu a větrání, zastavujeme na bezpečných místech a podle potřeby upravíme plán. Pokud se objeví neklid, nadměrné slinění nebo zvracení, nepřisuzujeme to automaticky „povaze plemene“ ani ho netrestáme. Může jít o stres nebo nevolnost z jízdy. Při opakovaných potížích se před další cestou poradíme s veterinářem místo toho, abychom sami zkoušeli léky.
Kdy hned k veterináři
Pokud se pes v horku silně zadýchává, má potíže s dýcháním, je apatický, slintá, zvrací, je slabý nebo kolabuje, nečekáme, zda se stav sám upraví. PDSA uvádí tyto projevy mezi známkami přehřátí a doporučuje psa začít ihned chladit a co nejdříve kontaktovat veterináře. Přesuneme ho do stínu nebo chladného prostoru, poléváme tělo chladnou vodou a zavoláme veterináři. Při zmatenosti, křečích nebo bezvědomí jde o naléhavou situaci. V autě cestou na kliniku zajistíme proudění vzduchu a nedovolíme, aby pes utekl.
Otázky a odpovědi
Můžeme s ovčákem vyrazit bez předchozí jízdy?
Pokud na auto není zvyklý, nejprve zkusíme krátké místní jízdy. Sledujeme jeho reakci a délku přidáváme postupně. Když už při krátké cestě opakovaně zvrací nebo je výrazně neklidný, probereme to s veterinářem před delší trasou.
Jak často máme během cesty zastavovat?
Jednotný interval pro každého psa z těchto doporučení nevyplývá, proto si ho nevymýšlíme. Plánujeme pravidelné bezpečné zastávky na vodu, venčení a pohyb a upravujeme je podle psa, počasí a trasy.
Potřebujeme pas i na cestu po Česku?
Pravidla pro evropský pas se vztahují na cestování mezi zeměmi EU. Při cestě pouze po Česku se proto řídíme domácími pravidly a pas přes hranice neřešíme, pokud hranici nepřekračujeme.