Oči psovi pravidelně prohlížíme, sledujeme slzení, výtok i to, zda nemžourá nebo si oko netře. Běžné ospalky z okolí oka můžeme šetrně odstranit navlhčenou gázou, ale bolestivé, zakalené nebo poraněné oko patří veterináři. Při zasažení čisticím prostředkem začneme oko ihned vyplachovat fyziologickým roztokem a zároveň voláme veterináře.
Jak oči kontrolujeme doma
Krátká kontrola se vejde do běžného mazlení. Podíváme se, zda obě oči vypadají jako obvykle a zda pes jedno z nich nepřivírá nebo nedrží zavřené. Všímáme si množství slz, zarudnutí, výtoku, zakalení a změny vzhledu oka. Sledujeme také chování: pes si může oko třít tlapkou či o nábytek nebo mhouřit na světle. Tyto projevy nám pomohou popsat potíže veterináři, samy ale neurčí jejich příčinu.
U psa, kterému se snadno zachytávají nečistoty v okolí očí nebo slzí do kožních záhybů, má smysl rychlá kontrola ráno a večer. Po pobytu v prašném prostředí nebo po hrubé hře se podíváme znovu. U ostatních psů si oči všímáme při běžném kontaktu a při každé změně oproti jejich obvyklému stavu. Nemusíme oko otevírat silou ani zkoušet doma určit diagnózu podle toho, jak výtok vypadá.
Jednou za čas si na kontrolu vyhradíme více klidu. Podíváme se na okraje víček, okolní srst a na to, zda se něco nedostává k oku. Zaznamenáme, jestli se pomalu nemění průhlednost rohovky nebo vzhled oka. Když si nejsme jistí, zda jde o novou změnu, poradíme se s veterinářem. Domácí pozorování nenahrazuje odborné vyšetření, zvlášť když pes oko přivírá nebo se mu mění vidění.
Co mít po ruce a co do oka nedávat
Pro běžné očištění okolí oka si připravíme sterilní fyziologický roztok a čisté sterilní gázové čtverce. Fyziologický roztok patří i mezi pomůcky do domácí lékárničky pro zvířata podle Merck Veterinary Manual. Může posloužit při první pomoci, není však léčbou infekce ani důvodem odložit vyšetření bolestivého oka.
Uložíme si číslo na naši ordinaci i na pohotovost. Při očních potížích je užitečné mít kontakt hned po ruce, protože podle vzhledu oka doma bezpečně nepoznáme, co se děje. Pro cestu na vyšetření máme připravenou přepravku nebo dobře padnoucí postroj. Pokud máme ochranný límec a pes ho snáší, můžeme jím zabránit tření oka. Nasazování límce ale nesmí zdržet odjezd.
Do zásoby nekupujeme léčivé oční kapky „pro jistotu“. Nepoužíváme lidské kapky, staré přípravky z předchozí léčby ani léky předepsané jinému zvířeti. Dvě podobně vypadající potíže mohou mít různé příčiny. Volbu přípravku proto necháme na veterináři, který psa vyšetří.
Nepoužíváme ani domácí výplachové směsi, vatové tyčinky či pinzetu k čištění oka. Oko nedrhneme a nepokoušíme se odstranit předmět, který na něm drží nebo do něj pronikl. U tmavých stop od slz dáváme přednost čistému a suchému okolí oka před agresivními přípravky. VCA Animal Hospitals upozorňuje, že volně prodejné prostředky na slzné stopy nemají prokázanou úplnou účinnost a některé mohou oku uškodit. Zvlášť se vyhneme peroxidu vodíku v blízkosti očí.
Šetrné očištění okolí oka krok za krokem
Běžné očištění znamená odstranit ospalek nebo nečistotu z okolní srsti a okraje víčka. Není to postup pro poraněné nebo bolestivé oko. Pokud pes oko zavírá, výrazně mžourá, uhýbá před dotykem nebo je oko zakalené, nesnažíme se ho nejdřív „důkladně vyčistit“. Zavoláme veterináři a domluvíme další postup.
- Umyjeme si ruce, připravíme fyziologický roztok a čisté gázové čtverce. Psa uklidníme a zajistíme tak, aby při dotyku prudce neotočil hlavou. Pokud se brání, nepokračujeme silou.
- Gázu navlhčíme roztokem a přiložíme ji k zaschlému ospalku na srsti nebo na okraji víčka. Necháme nečistotu zvlhnout. Krustu nestrháváme nasucho.
- Jemně otřeme pouze okolí oka a okraj víčka, nikoli oční bulvu. Na oko netlačíme. Pro další tah vezmeme nový kus gázy.
- Pro druhé oko použijeme další čistou gázu. Nakonec zkontrolujeme, zda oko není zarudlé, zda se neobjevil výtok nebo jiná změna jeho vzhledu.
Když se výtok vrací, je hnisavý nebo se přidá mžourání, nepokračujeme v opakovaném domácím čištění jako v léčbě. Příčinu necháme posoudit veterinářem. Stejně postupujeme, pokud si pes po očištění oko dál tře. Ochranný límec může omezit škrábání, ale neřeší příčinu potíží.
Kdy se péče liší podle stavby hlavy, záhybů a plemene
Společný postup kontroly a šetrného očištění platí pro všechny psy. Liší se hlavně to, čemu věnujeme zvýšenou pozornost a co probereme při preventivní návštěvě veterináře. Samotné plemeno nám nikdy neřekne, proč je právě teď oko červené nebo bolestivé.
| Situace | Na co se zaměříme |
|---|---|
| Výrazné kožní záhyby kolem nosu a očí, například u buldoka | Ráno a večer sledujeme oči, slzení a nečistoty v záhybech. Alespoň jednou týdně okolní záhyby opatrně prohlédneme a očistíme. Všímáme si také chloupků, které se mohou dostávat k oku. U některých buldoků se častěji řeší potíže s postavením víček nebo výhřez žlázy třetího víčka. |
| Border kolie a otázka dědičné anomálie CEA | U štěněte se chovatele zeptáme na záznam o očním vyšetření. CEA nemusí být na první pohled patrná a slzení či zarudnutí ji nepotvrzuje. Bolestivé oko řešíme hned bez ohledu na to, zda záznam máme. |
| Čivava a nově zakalené oko | Zakalení neurčujeme doma pohledem. U čivav se uvádí dědičná predispozice k určitému typu rohovkové dystrofie, ale neznamená to, že ji má každý jedinec nebo že je příčinou každé nové změny. |
O potížích s víčky a častějších očních problémech u predisponovaných psů se můžeme poradit při kontrole. U zdravého psa plánujeme celkovou kontrolu očí u veterináře jednou za 12 měsíců. U jedinců s predispozicí, například u některých buldoků, může být vhodná kontrola 2× ročně nebo podle doporučení očního specialisty. O intervalech a případném odborném vyšetření se domluvíme pro konkrétního psa. Podklady k predispozicím uvádějí Veterina.cz a VetVin.
U border kolií popisuje VCA Animal Hospitals vyšetření štěňat kvůli CEA přibližně mezi šestým a osmým týdnem věku. Pokud záznam nemáme, vezmeme to jako otázku pro veterináře při konzultaci, ne jako důvod zkoušet doma zrak. Dědičnou predispozici k určitému typu rohovkové dystrofie u čivav zmiňuje American Kennel Club. Nové zakalení však vždy posuzujeme podle aktuálního stavu oka, ne podle seznamu chorob plemene.
Když si všimneme změny: co zaznamenat a jak se domluvit
Nejdřív si poznamenáme, kdy jsme změnu poprvé viděli a jestli postihuje jedno, nebo obě oči. Sledujeme, zda pes oko přivírá, tře, zda je zarudlé, zakalené nebo se změnil výtok. Vzpomeneme si na možné škrábnutí, běhání v porostu či kontakt s jiným zvířetem. Informace předáme ordinaci při telefonátu. Pokud máme fotografii pořízenou bez blesku, může ukázat vývoj, ale nenahrazuje vyšetření.
Pokud veterinář po telefonátu doporučí termín nebo kontrolu vývoje, řídíme se jeho plánem. Zaznamenáváme, zda se stav zlepšuje, nebo pes oko více zavírá a tře. Při zhoršení nebo novém výrazném příznaku voláme znovu. To platí i tehdy, když pes jinak jí a chce si hrát. Bolestivé oko nenecháváme několik dní bez posouzení jen proto, že se chování psa zdá jinak normální.
Na vyšetření vezmeme poznámky o začátku potíží a případné dostupné záznamy o dřívějších očních vyšetřeních. Veterináři řekneme i to, zda jsme okolí oka čistili a zda mohlo dojít ke kontaktu s nečistotou nebo čisticím prostředkem. Oko násilím neotevíráme a psa nenutíme sledovat hračku jako domácí test zraku. Pokud si nejsme jistí naléhavostí, zavoláme ordinaci místo čekání na další den.
Kdy hned k veterináři
Bez odkladu voláme veterináři, když pes oko drží zavřené nebo výrazně mžourá, je světloplachý, oko silně zčervená, oteče či se zakalí. Rychlé posouzení potřebuje také hnisavý výtok, krvácení, viditelné poranění, změna vzhledu nebo velikosti oka a náhlé zhoršení vidění. Přivírání oka a zakalení uvádí mezi důvody k rychlému vyšetření také VCA Animal Hospitals. Na bolestivém oku nic nezkoušíme naslepo.
Vážný úraz, předmět zapíchnutý v oku, náhlé vystoupení oka nebo podezření na chemické poleptání řešíme jako pohotovost. Při zasažení oka čisticím prostředkem jej ihned vyplachujeme fyziologickým roztokem a zároveň kontaktujeme veterináře. Zapíchnutý předmět sami nevytahujeme. Animal Trust upozorňuje, že pokus o vytažení a použití kapek či mastí neurčených pro dané poranění mohou situaci zhoršit.
Do návštěvy se snažíme zabránit tření oka, pokud to jde bezpečně. Zbytečně s okem nemanipulujeme a nepoužíváme staré kapky ani lidské léky. Když jde o mírné slzení bez bolesti, domluvíme kontrolu podle vývoje s ordinací. Jakmile se přidá přivírání, zarudnutí, zakalení nebo výtok, naléhavost znovu ověříme telefonicky. Přehled varovných příznaků uvádí také Veterinární klinika NISA.
Otázky a odpovědi
Můžeme psovi pravidelně vytírat oko?
Čistíme jen okolní srst a okraj víčka, když je na nich ospalek nebo nečistota. Použijeme navlhčenou gázu, pro každý další tah a druhé oko nový kus. Na oční bulvu netlačíme. Pokud se výtok opakuje nebo pes při dotyku uhýbá, probereme to s veterinářem.
Stačí při slzení fyziologický roztok?
Roztok je pomůcka k šetrnému očištění okolí oka a k první pomoci při zasažení nečistotou či dráždivou látkou. Neurčí ani neléčí příčinu přetrvávajícího slzení. Když se přidá bolest, mžourání, zarudnutí nebo změna vzhledu oka, kontaktujeme veterináře.
Máme doma použít lidské oční kapky?
Ne bez doporučení veterináře. Stejně tak nepoužijeme zbytek kapek po dřívější léčbě, i kdyby potíže vypadaly podobně. Podle pohledu doma nerozlišíme, jaký přípravek je vhodný, a můžeme zakrýt nebo zhoršit závažný problém.