U staršího labradora nezačínáme nákupem doplňků, ale pozorováním, co mu doma ztěžuje pohyb, odpočinek a běžnou péči. Připravíme hlavně bezpečné trasy, snadno dostupné místo na spaní a plán, co probereme s veterinářem.
Co se nám doma opravdu hodí
Protiskluzové běhouny a podložky. Rozložíme je tam, kde pes často vstává, zatáčí, chodí k misce nebo míří ke dveřím. Na hladké podlaze může staršímu psovi podkluzovat, a tak se může pohybovat opatrněji. Vybereme podložky, které drží na místě, a zkontrolujeme, že nemají zvednuté rohy, o které by mohl zakopnout. Podle VCA Animal Hospitals pomáhá také uklidit překážky z úzkých průchodů.
Snadno přístupný pelíšek. Hledáme pohodlné lůžko, na které nemusí lézt přes vysoký okraj. Praktický je snímatelný a pratelný potah, zvlášť pokud se občas stane nehoda. Pelíšek dáme na klidné místo, odkud pes nemusí kvůli vodě nebo venčení zdolávat schody. Ortopedický model může být užitečný, ale nekupujeme ho automaticky, pokud se našemu psovi dobře vstává z jeho současného pelíšku.
Misky a voda na dosah. Čerstvou vodu necháme dostupnou tam, kde pes tráví čas. Pokud doma překonává schody obtížně, druhá miska může ušetřit cestu. Zvýšený stojan pořizujeme jen tehdy, pokud se mu z něj pohodlně jí a pije. Výšku ani jídelní režim neurčujeme podle věku samotného, změny probereme s veterinářem.
Pomůcky pro bezpečné překonání překážek. Pokud labrador pravidelně nastupuje do auta nebo chodí po schodech, může pomoci stabilní rampa s neklouzavým povrchem. U schodů, které nezvládá bezpečně, použijeme zábranu a nenecháváme ho je překonávat bez dozoru. Rampa není povinná výbava každé domácnosti. Nejdřív si všimneme, kde má pes skutečný problém, a podle toho vybíráme.
Postup, jak připravíme byt krok za krokem
Nejdřív sledujeme běžný den. Všimneme si, kde pes uklouzne, zaváhá, obtížně vstává nebo se vyhýbá určité cestě. Změny v pohybu a chování si zapisujeme, protože pomohou odlišit jednorázové zaváhání od opakovaného problému. Zpomalení nemusíme automaticky považovat za běžnou součást stárnutí. Blue Cross doporučuje kontaktovat veterináře, když se mění chování, chuť k jídlu nebo hmotnost psa.
Potom upravíme jednu trasu. Začneme cestou od pelíšku k misce a ke dveřím. Položíme protiskluzovou podložku, odstraníme kabely a volné předměty a ověříme, že se pes může otočit bez prudkého manévrování. Po úpravě ho pozorujeme při běžné chůzi, ale nenutíme ho běhat ani zkoušet překážky.
Pak zkontrolujeme odpočinek a venčení. Pelíšek umístíme tak, aby se k němu pes dostal bez skoku. Všímáme si, jestli se mu po spánku dobře zvedá a zda potřebuje častější příležitost jít ven. Když nestíhá dojít ke dveřím nebo se doma začne špinit, zapíšeme si, kdy a za jakých okolností se to děje, a domluvíme se s veterinářem. Neřešíme to trestáním ani nákupem plen jako první volbou.
Nakonec probereme zdravotní péči. Při návštěvě řekneme, co jsme pozorovali, a zeptáme se na vhodný pohyb, krmení, hmotnost a potřebnou péči o drápy. Krmivo nepřepočítáváme naslepo podle obecné tabulky pro seniory, protože potřeby konkrétního psa se mohou lišit. Drápy udržujeme krátké, ale pokud nevíme, jak je bezpečně zkrátit, požádáme o ukázku veterináře nebo zkušeného střihače.
Co pořizovat nemusíme automaticky
Novou „seniorskou“ výbavu jen kvůli věku. Jestli pes bezpečně chodí po bytě, dobře odpočívá a do auta nenastupuje, nemusíme kupovat rampu, zábrany ani několik nových pelíšků. Nejdřív přizpůsobíme domácnost tomu, co skutečně potřebuje.
Doplňky na klouby, léky proti bolesti ani lidské léky. Nevybíráme je podle reklamy nebo doporučení známých. U staršího psa může mít změna zdravotního stavu různé příčiny a vhodnou léčbu musí posoudit veterinář. Ani léky určené lidem nepodáváme bez jeho pokynu. Pokud si nejsme jistí, co pes dostal nebo snědl, zavoláme veterináři a sdělíme přesný název přípravku.
Drahé speciální misky a oblečení. Pokud pes pohodlně jí ze své stávající misky a v domácnosti mu není zima, výměna není nutná. Nekupujeme také ortopedický pelíšek jen proto, že je pes senior. Rozhodující je, zda se mu z lůžka snadno vstává, zda je pro něj pohodlné a zda se dá udržovat čisté.
Kdy hned k veterináři
Při potížích s dýcháním, kolapsu, náhlé neschopnosti stát nebo chodit, křečích, silné bolesti, bledých či namodralých dásních, výrazně nafouklém břiše nebo marném pokoušení se vymočit nečekáme, zda se stav sám zlepší. Voláme nejbližší veterinární pohotovost a řídíme se jejími pokyny. Tyto příznaky uvádí mezi urgentními stavy také Cornell University College of Veterinary Medicine. Při náhlé změně chuti k jídlu, pití, hmotnosti nebo chování se poradíme s veterinářem, i když pes jinak působí stabilně.
Otázky a odpovědi
Musíme labradorovi pořídit ortopedický pelíšek?
Ne automaticky. Vybereme takové lůžko, ze kterého se mu snadno vstává a které mu vyhovuje. Pokud změna pohybu přetrvává nebo se zhoršuje, nejprve se poradíme s veterinářem.
Máme zvýšit misku na jídlo?
Jen pokud je to pro našeho psa pohodlnější. Zkusíme bezpečně upravenou výšku a sledujeme, jestli se mu lépe jí a pije. Když si nejsme jistí, probereme to při veterinární kontrole.
Stačí doma koupit kloubní doplněk?
Ne. Doplněk nenahrazuje vyšetření a bez doporučení veterináře ho nepovažujeme za léčbu. Sepíšeme příznaky a zeptáme se, zda je pro našeho psa vhodný.