Želva domácí strava — to je otázka, kterou si spousta páníčků pokládá právě teď, na prahu sezóny, kdy venku narůstá nabídka čerstvých rostlin a my sami máme chutě zkoušet nové věci. Známe to: chcete svému mazlíčkovi dopřát to nejlepší, ale zároveň se bojíte přehánět. Nám se osvědčilo pár jednoduchých pravidel a tipů, které sdílíme níže.
Domácí strava pro želvu: základ podle druhu
Nejprve stojí za to zvážit, že neexistuje univerzální recept pro všechny želvy. Typické suchozemské želvy (např. středomořské druhy a některé druhy sulcata) preferují vysoký podíl vlákniny a nízký podíl snadno stravitelných sacharidů a bílkovin, zatímco některé box želvy mohou v dospělosti jíst více živočišné složky. Páníčci často připomínají, že hlavní část krmného deníku suchozemské želvy by měla tvořit pestrá směs travin, bylin a listové zeleniny.
Co vařit nebo připravovat doma — jarní a letní varianty
Na jaře a v létě máme doslova zahradu plnou vhodných surovin: pampeliškové listy, jetel, různé trávy či plané byliny jsou skvělé jako základní sytá složka. My sami jsme zvyklí míchat čerstvé listy s drobnými květy (například měsíček nebo sedmikráska), které želvám chutnají. Tuto sezonní rozmanitost stojí za to využít, protože málo z čeho má želva takový prospěch jako z čerstvého, vláknitého materiálu.
Pokud chcete „vařit“ doma, neznamená to složité recepty. Jednoduché spaření nebo jemné nasekání větších listů pomůže u starších jedinců nebo jedinců s problémovým příjmem potravy. Páníčci občas přidávají nastrouhanou mrkev nebo dýni jako doplněk, ale máme zkušenost, že sladší plodiny by neměly tvořit hlavní část jídelníčku.
U box želv a jiných omnivorních druhů se vyplatí občasné doplnění o hmyz nebo malé kousky syrových potravin živočišného původu. Slyšeli jsme od jiných chovatelů, že u nich byla funkční kombinace čerstvých rostlin a malé porce živočišných bílkovin, například žížaly nebo pomalu uvařeného vajíčka. Nicméně je dobré držet množství bílkovin rozmírněně a sledovat kondici želvy.
Co vynechat — z naší zkušenosti a z diskuzí na fórech stojí za to se vyhnout krmivu, které je určeno pro psy a kočky jako hlavní strava, sladkostem, mléčným výrobkům a většině průmyslově zpracovaných pokrmů pro lidi. Takové jídlo může být pro želvy příliš bohaté na tuky a bílkoviny a vést k problémům s krunýřem i trávením. Někteří páníčci přiznávají, že jednorázová „ochutnávka“ od člověka se často obejde, ale jako běžná strava to nedoporučují.
V sezóně také přemýšlíme o tom, jak často krmit. U dospělých suchozemských želv bývá běžné nabídnout potravu každý druhý den nebo dokonce méně často, protože příliš časté krmení, především energetickými potravinami, mívá nežádoucí následky. Mladí jedinci obvykle snášejí častější krmení. Opět: my i ostatní páníčci sledujeme váhu a stav krunýře a podle toho mírně upravujeme.
Praktický tip: mít k dispozici suchou směs travin a sušených „weeds“ pro dny, kdy nejsou čerstvé listy k mání — hodně páníčků používá směsi na doplnění objemu během méně štědrých měsíců.
Doplňky a UV-B — páníčci často upozorňují na důležitost vápníku a UV-B osvětlení. Když krmíte převážně rostlinně, stojí za to zvážit občasné poprášení krmiva vápníkovým doplňkem a zajistit, aby měl mazlíček přístup k UV-B záření, které pomáhá vstřebávání vápníku. To jsou kroky, které mnohým želvám pomáhají udržet pevný krunýř a dobrou kondici.
Otázka?
Jak poznám, že želva dostává příliš mnoho bílkovin?
Příznaky mohou být pomalejší růst krunýře, tzv. pyramiding nebo změny stolice. Mnoho páníčků radí sledovat celkovou hmotnost a tvar krunýře a upravovat jídelníček směrem k více vlákniny a méně masitých příloh.
Otázka?
Mohu želvě nabídnout ovoce v sezóně?
Ano, drobné množství sezónního ovoce jako pamlsek může potěšit, ale u suchozemských druhů ho necháváme spíše okrajově, protože příliš mnoho cukru není ideální. U omnivorních druhů se občasně použije jako motivace při krmení.
Závěrem: My páníčci víme, že každá želva je jiná a že sezónní nabídka přírody je skvělou příležitostí zpestřit jídelníček. Stojí za to zkoušet čerstvé listy a bylinky, dbát na přiměřený poměr bílkovin u omnivorních druhů a v případě pochybností sledovat kondici zvířete. Každý mazlíček je jiný, v případě pochybností se poraďte se svým veterinářem.
Upozornění: Tento článek slouží pouze pro informační účely a nenahrazuje odbornou veterinární péči. Pokud máte obavy o zdraví svého mazlíčka, vždy se poraďte s veterinářem.
Další články v kategorii Ostatní — Přečtěte si další zajímavé články o tématu Ostatní na Šťastný kámoš.
