Čivava je malá a v chladu může rychle prochladnout, proto se nám vyplatí připravit výbavu na ven i teplé místo doma. Sepíšeme, co využijeme, co je jen volitelné a jak postupovat, když se pes začne třást nebo odmítá pokračovat v procházce.
Co mít doma připravené
☐ Suchý pelíšek nebo deka na místě bez průvanu. Po návratu z venku potřebuje čivava místo, kde může v klidu odpočívat a oschnout. Pelíšek nemusí být speciálně vyhřívaný. Důležitější je, aby neležel v průvanu nebo na studené podlaze. Doporučení držet psa v teple a suchu a dát mu teplé místo na spaní uvádí také American Kennel Club v radách pro zimní péči.
☐ Ručník na osušení. Déšť, mokrý sníh a vlhká srst zvyšují nepohodlí v chladu. Po návratu proto psa jemně osušíme, hlavně na břiše a tlapkách, a necháme ho v teple doschnout. Srst ani kůži nedrhneme silou, zvlášť pokud má některé místo bolestivé nebo nezvykle zbarvené.
☐ Miska s vodou a běžné krmivo. Vodu necháváme dostupnou i v zimě a krmení neměníme jen proto, že venku mrzne. O přidání krmiva nebo změně jídelníčku se poradíme s veterinářem, zejména pokud se mění hmotnost nebo aktivita psa. Není potřeba kupovat speciální zimní doplňky bez konkrétního doporučení.
☐ Obleček na venčení. U čivavy dává smysl mít dobře padnoucí kabátek nebo svetr, protože malé psy a psy s krátkou srstí chlad často zasáhne dřív. VCA mezi psy, kteří mohou potřebovat další vrstvu, výslovně řadí čivavy. Kabátek má chránit trup, neomezovat pohyb ani dýchání a neměl by psa škrtit nebo se mu při chůzi shrnovat. V dešti či mokrém sněhu je užitečný svrchní materiál, který zůstane co nejvíc suchý.
Co pořídit na procházky a jak vybírat
☐ Kabátek, který se dá snadno obléknout. Nevybíráme podle vzhledu, ale podle toho, zda sedí kolem krku a hrudníku, kryje záda a dovolí čivavě přirozeně chodit. Pokud máme dlouhosrstou čivavu, kontrolujeme, zda se srst pod oblečkem necuchá a zda pes není po návratu vlhký. Oblečení psa pravidelně kontrolujeme, protože příliš teplá nebo nevhodně padnoucí vrstva může být nepříjemná.
☐ Ochrana tlapek podle toho, co pes snese. Botičky mohou pomoci s ochranou před sněhem, ledem a posypovou solí, ale nejsou povinnou výbavou pro každého psa. VCA doporučuje vybírat správnou velikost a připouští balzám na tlapky jako alternativu, pokud si pes na botičky nezvykne. Po návratu tlapky prohlédneme a setřeme z nich sůl a nečistoty vlhkým hadříkem. Když čivava botičky nesnáší, nenutíme ji do nich za každou cenu.
☐ Vodítko a možnost rychle se vrátit domů. V zimě plánujeme venčení tak, abychom mohli zkrátit trasu, pokud pes začne dávat najevo nepohodu. VCA mezi varovné známky řadí třes, kňučení, zvedání tlapek a odmítání pokračovat. Nečekáme, až čivava „zvykne“ na chlad, pokud už vidíme, že jí není dobře.
Co většinou kupovat nemusíme
☐ Několik módních oblečků navíc. Pokud máme jednu dobře padnoucí a pro počasí vhodnou vrstvu, další kusy kvůli střídání stylů nejsou nutné. Druhý obleček může dávat praktický smysl, když první zmokne a potřebujeme jej usušit, ale není to povinná položka pro každou domácnost. Rozhodující je pohodlí psa a stav oblečku, ne počet kusů.
☐ Botičky za každou cenu. Nekupujeme je jen proto, že je má jiný pes. Jestliže si čivava botičky opakovaně sundává nebo se v nich pohybuje nejistě, můžeme tlapky po procházce omývat a osušit a podle doporučení VCA zvážit balzám určený pro psy. Ochrana tlapek je důležitá hlavně tehdy, když se na nich drží led nebo posypová sůl, ne kvůli samotnému dojmu, že zimní výbava musí obsahovat každý doplněk.
☐ Vyhřívané pomůcky bez potřeby. Začneme suchým pelíškem a dekou na vhodném místě. Pokud chceme pořizovat elektrickou vyhřívací podložku nebo jiné zařízení, nejprve probereme vhodnost konkrétní pomůcky s veterinářem. Přímé zahřívání prochladlého nebo poraněného místa není bezpečná domácí náhrada vyšetření. Při podezření na omrzliny American Kennel Club doporučuje psa přesunout do tepla a ihned kontaktovat veterináře.
Postup po návratu z chladné procházky
1. Zastavíme procházku, když čivava začne být nepohodlná. Třes, kňučení, zvedání tlapek nebo neochota jít dál jsou důvodem vrátit se do tepla, ne zkoušet ještě delší trasu. Podobné projevy uvádí VCA v doporučení k výběru psího oblečku jako známky, že pes potřebuje z chladu pryč.
2. Sundáme mokrý obleček a psa osušíme. Zkontrolujeme břicho, srst, uši a tlapky, protože tam se může držet voda, sníh nebo led. Tlapky jemně očistíme, abychom odstranili zbytky soli, které by si pes mohl olizovat.
3. Přesuneme psa do teplého a suchého prostoru. Nabídneme mu pelíšek nebo deku a necháme ho odpočívat. Pokud se stav nelepší, pes je slabý nebo působí nezvykle apaticky, nečekáme na další procházku a voláme veterináři.
4. Před dalším venčením upravíme výbavu podle zkušenosti. Jestli čivava v kabátku chodila volně a zůstala suchá, můžeme ho použít znovu. Pokud ji obleček omezuje nebo se pod ním zapařuje, zkontrolujeme střih a materiál. Délku pobytu venku přizpůsobujeme počasí i tomu, jak se konkrétní pes chová.
Kdy hned k veterináři
Veterináře kontaktujeme ihned, pokud po pobytu v chladu čivava výrazně zeslábne, je apatická, špatně používá končetinu nebo má bledé či namodralé dásně. Rychlou konzultaci potřebujeme také při podezření na omrzliny: postižená kůže může být studená, bolestivá, oteklá nebo bledá, namodralá či šedá. Podle American Kennel Clubu je při známkách omrzlin namístě psa přemístit do tepla a ihned zavolat veterináři. Postižené místo nemasírujeme a nepřikládáme na něj přímý zdroj tepla. Při vážných nebo rychle se zhoršujících potížích jedeme na veterinární pohotovost.
Otázky a odpovědi
Musíme čivavě oblékat kabátek pokaždé, když jdeme ven?
Řídíme se počasím, typem srsti a reakcí konkrétního psa. Malá čivava může v chladu ocenit další vrstvu, ale kabátek musí dobře sedět a nesmí omezovat pohyb. VCA uvádí čivavy mezi malými psy, kteří mohou rychle ztrácet tělesné teplo.
Jsou botičky povinnou zimní výbavou?
Ne. Mohou chránit tlapky, ale VCA jako alternativu uvádí balzám pro psy. Po procházce každopádně prohlédneme tlapky a odstraníme z nich sůl a led.
Co dělat, když se čivava venku třese?
Vrátíme se s ní do tepla, sundáme mokrý obleček a psa osušíme. Pokud třes nepřestává, přidá se slabost, apatie nebo jiné znepokojivé příznaky, zavoláme veterináři.
